Nevidíš

Obrázek uživatele PerfectiOn

Jsou lidé. Chodící mezi námi. Jenž se upínají na něco co je jim odpíráno a stále dělají jako by jim to patřilo.

Lidé, kterým řekneš jednou ne a oni stejně neposlouchají. Pořád si půjdou za svým. Například jako když maté ctitele nebo ctitelku. Ta pozornost může být chvíli krásná a příjemná. Nestává se pořád aby se k vám choval někdo tak krásně jako oni, ale když je na scéně jednostranná Láska jde bohužel rozum uhranutých stranou.

Kdy však překračuje dvoření se hranici fanatismu až posedlosti, zjistíte téměř okamžitě. Problém s tím však bude mít ta druhá strana, ta na to přijde až když bude konec. Bolestné rozuzlení všeho.

Fanatismus lidi oslepuje, dává jim plané naděje a všelijak pobízí kupředu. Budou vás strážit jako oko v hlavě, hlídat vás a zjišťovat proč jste nebyli na chatu, skypu nebo jiném messengeru. Ono mluvit o tom s někým kdo to nezažil je poměrně složité. Sice vám všichni souhlasně kývnou, ale nebudou ve skutečnosti vědět o čem mluvíte.

Co přijde potom?

Totální ztráta soukromí. Vyjdete s někým na ulici a jejich kamarádi jim to hned vyzvoní. Stále častěji budete středem pozornosti a než se nadějete z dobrého kamaráda či kamarádky máte rázem nepřítele.
Jenomže jak se zbavit člověka jehož jste znali prakticky od základky? Na to ani já nenalézám rozumné řešení, neboť v takové situaci jsem byl jednou jedinkrát a použil značně neetickou věc za pomoci své dobré kamarádky.

Při rázném kroku se snažte být soucitní k citům těch druhých, i když je zrovna nemáte v lásce za to co provádějí a neuchylujte se k bezcitným úkonům jako jsem to udělal já (pokud to nebude nutné).

Díky,

PerfectiOn.