Co mě opravdu hodně mrzí je fakt,
Že během jedné malé chvilky
Se změní dvouleté období lásky.
Je to smutný fakt. Smutná skutečnost. Smutný příběh.
Je mi z toho až na blití!!!
Nastalo období tupé prázdnoty.
Nevím, jestli miluji.
Nevím, jestli nenávidím.
Nevím, co cítím.
Jako bych totiž necítila nic.
Jen vím, že něco ve mně opravdu skončilo.
A skoro to ani nebolí.
Přestávám okamžiky dýchat,
Abych zjistila, jestli ještě žiju.
Jestli mi tluče srdce,
Jestli se mi to všechno jenom nezdá.
Ticho, ticho, ticho.

Opět zdražily cigarety. A to nejen o korunu či dvě, ale až o desítky korun. Startky za padesát, Petry za padesát devět, Malbora za sedmdesát. To jsou prosím ceny pro elitu, dalo by se říct. Pro kuřáky, kteří denně vykouří až krabičku, je to jistě citelný zásah do obsahu peněženky. Záměr takového zdražení je jasný – omezit počet kuřáků, nejlépe vymýtit ďábelstvo kouření úplně. Ale na druhou stranu, ne každý si dokáže koupit žvýkačky a nahradit tak uklidňující nikotin. To nelze.

Nechci ti stále lhát,
chci tě jenom milovat.
Nechci umřít sama v poli,
chci umřít a žít s tebou.

Mám tě ráda čím dál víc.
Chci, abys to jen věděl.
Chci, abys cítil to samé.
Když tě cítím vedle sebe,
připadám si jak rozkvetlý květ.

Už si nemůžeme lhát,
už si nemůžeme psát.
Chci být stále jenom s tebou,
nechci už ti nic namlouvat.

Láska je
Láska je velká jak mrakodrapy.
V lásce se cítíš volný jako pták.
V lásce také musíš bojovat.
V lásce máš někoho rád.
Láska je jako akát. RT

Noc střídá nám den,
je to bdění nebo už sen?
Měsíc Slunce vyprovází,
hřejivé paprsky s ním odchází.
Tebe zanechávají v temnotě,
pusté a prázdné nicotě.
Jsi sám, máš strach,
že tvá duše změní se v prach.

Jdeš pustou krajinou,
spěcháš, a pak najednou
zjistíš, že ta samota,
pustá a prázdná nicota
není tak pustá jak se zdála,
číhá v ní to čeho ses bála.

Zkoušet utéct nemá cenu,
neutečeš z minulosti netvoru.
Už je blízko, na záda ti dýchá
zrychluješ, běžíš až u srdce tě píchá.
Ale to z běhu tělo nebolí,

„A potom se svět otřásl. Z nebe počal padat oheň a lidé padali na kolena, plazili se v prachu a křičeli v nekončící agónii strachu z toho, co mělo následovat. Ti dva je pozorovali. Byli naprosto zticha a drželi se za ruce. Zbyl jenom smutek. A láska. Naposledy se nahnul a políbil ji. Svět detonoval a …“

Nevím, jestli to je Alešem Hamanem, nebo opravdu existuje něco jako asociativní čtenář - tedy ten čtenář, který čte knihy a následně se snaží přízpůsobit svůj život právě přečtenému. Tohle lze samozřejmě vztáhnout i k filmu nebo hudbě.
Když se podívám, kolik nových Bukowských se tady teď vyrojilo, uvažuju, jestli ti lidé, co píšou tak přehnaně epigonsky, ovšem bez větší životní zkušenosti, mají v hlavách něco jiného než seno.

Jako ekvivalent k maturitě bývá občas přisuzován pojem zkoušky života. Zajisté každý zaslechl. Maturita se ale skládá ve věku 19-i let, kdy, zdá se mi, mnozí z absolventů tuto zkoušku za bránu do života nepovažují. Krátce před jejím složením totiž zaznívají spíše věty typu: „ Vo svaťáku na to kašlu, jedem se zkalit!“ a tak podobně, místo aby absolventi předživotní části života pečlivě studovali i v čase, který pro danou nepříjemnost není stanoven.

24. 5. Rock Café
"Do háje, zase jdu pozdě." To si tak vnitřně nadávám, když svižným krokem protínám Františkánskou zahradu. Ze sebekárání mě vytrhl dusot kopýtek za mnou. Kopýtka patřily kytaristovi Disco Balls, kterýžto se prohnal kolem mě rychlostí utžené disco koule. Jo to se vám pak uleví, že se nezačalo bez vás, a vcházíte do Rock Café mnohem veseleji.
Lidí je poměrně dost. Ochmelkové pečlivě okupují bar, jako dětičky cukrářství. Po Rock Café se to všechno prochází v uvolněné náladě, protože dnešní večer bude jízda!

Tak jestlipak jste se letos políbili pod rozkvetlou třešní? Říkáte, že by jste si tento krásný zvyk nenechali ujít? Já taky ne, i když někdy to je doslova o život…, hlavně pro nás alergiky.
Vezměme to ale po pořádku. Po pár měsících pracovního pobytu v zahraničí jsem se vrátila zpět do naší rodné matičky vlasti. Však mě taky přivítalo pár nemilých překvapení.

Láska mi dává pocit pohody. Dává mi křídla motýlí a nikdy se nebojí zklamání. Kdo to ví čeho láska žádá? Láska byla, bude vzácná.

Lásko, tvé oči azurového moře
jsou jak bodnutí nože.
Nemilosrdné,žádoucí, prahnoucí.
Po mě? Ne, po jiné...

Tvůj úsměv dokáže
vykouzlit z deště
kapky perel,
co se v něm skrývají.

Lásko, byli jsme si blízcí.
Lásko, budem zas?
Lásko, nechám si tě zdát..
Ve snech mi totiž
můžeš všecičko dát.

Lásko, máš mně ve svém objetí.
Lásko, jsem vězeň v zajetí.