Ve víně je pravda

Obrázek uživatele Credence

Pondělní večer mě zavál do vinárny s milou společností a milým společníkem mi bylo i bílé víno, kterého jsme ovšem vypili na můj vkus až moc a proto jsou mé návraty domů mlžné a nejasné.
Taky mi došlo, že můj telefon tam nezvonil ne proto, že by na mě nikdo nemyslel, ale proto, že dole ve sklepě zkrátka není signál. Odměnou mi pak bylo několik vyčítavých zpráv, co že to se mnou je..

Dnešní ráno bylo tím pádem těžké, hlava mi třeštila a ještě vlastně stále třeští, takže když se mě na ranní přednášce magistr zeptal, jestli jsem mu k smíchu, tak mi došlo, že mám na puse neustále přilepený nablblý tupý úsměv.
Taky jsme konečně našli zkratku do školy přes hradby, takže je to supr čupr.
Večer jdeme na zumbu a pak asi pokračovat do U-čka na Irish party..
Ta Olomouc mě zabije.. A nebo posílí :))