ADAM VÁCHAL: „Do deníku Metro jsem přišel, hezky poprosil a už to bylo.“

Obrázek uživatele Kateřina Kočová

Uskutečnit rozhovor s tisícím studentem Literární akademie Josefa Škvoreckého, Adamem Váchalem, rozhodně nebyla žádná třešnička. Působí jako velmi zaneprázdněný člověk. Přečtěte si více v následujícím rozhovoru, který je nejen o jeho současné práci novináře v deníku Metro…

Jak jsi na tom s časem? Stíháš školu i práci dohromady?
Zatím jo. Uvidíme, jak dopadnou zkoušky.

Proč ses rozhodl pro studium na LA?
Přišlo mi to jako dobrý nápad, když mi nevyšla jaderná fyzika.

Kdy jsi začal s prací v deníku Metro? Jak ses tam vlastně dostal?
Je to něco přes tři roky. Přišel jsem, hezky poprosil a už to bylo.

Jaké výhody či nevýhody skýtá taková práce? Vidíš svoje současné zaměstnání spíš jako dlouhodobou praxi v oboru nebo plánuješ udělat v Metru kariéru?
Výhody i nevýhody člověk najde všude. Jsem třeba rád, že si ráno můžu přispat. Kariéru zatím nikde nebuduji.

Jak se ti na Literární akademii líbí?
Líbí. Třída plá šťabajzen. Myslím, že můžu mluvit i za Jirku J. a Iva P., když řeknu, že si tuhle dámskou přesilu užíváme (pozn.red. Adam studuje 1. ročník tvůrčí psaní a publicistika v kombinovaném studiu).

Jsi přesně tisící student školy. Neplánuješ třeba z důvodu této “osobní prestiže” požádat o prominutí školného?
Budu o tom uvažovat. :-)

Jaký je harmonogram tvého všedního dne?
Vstanu, jdu na malou, vyčistím si zuby, obleču se, okřiknu psa, sednu do auta, zpívám si, nadávám, jdu na poradu, na snídani, snažím se pracovat, letím na oběd, opět se snažím pracovat, jdu do chemičky, nutím sám sebe k práci, jedu výtahem, sedám do auta, doma pak na záchod, zkouším, jak dlouho vydržím ve vaně pod vodou, chystám se dělat něco do školy, vymýšlím, co bych si přál, kdybych chytil zlatou rybku, představuji si, co by na to řekla moje přítelkyně, kdybych se proměnil ve Wolverina.

Poznávají tě lidé na ulici, jako toho, kdo ’se mastí se zítřejším zpravodajstvím’?
Ne, nepoznávají. I když kolegyně jednou dělala anketu a jeden pán mi po ní vzkázal, že bych zasloužil přes frňák. Jsem rád, že mě lidé na ulici nepoznávají.

Co tě na LA nejvíc baví?
Mě hlavně baví náš třídní kolektiv. Z předmětů je to určitě psaní. ‚Paní učitelka’ Šrámková je skvělá.

O co se zajímáš ve svém volném čase?
O sebe.

Tvůj oblíbený spisovatel, kniha, film?
Autor: Dan Simmons, kniha: Nonstop, Film: Excalibur

Máš nějaký vzor, ideál, autoritu?
Lennon je dobrej.

Čím sis přál být, když jsi byl malý?
Ukrajincem.

Jaké mají, podle tebe, šance studenti žurnalistiky a humanistických škol uplatnil se v mediálním světě?
To záleží na nich, jak jsou schopní. V tomhle já osobně spíš věřím talentu, než škole. Papír s potvrzením, že umíte psát, se ale určitě hodí.

Účastníš se literárních a autorských čtení, besed, která LA svým studentům nabízí? Pokud ne - proč ne?
Teď jsem byl na prvním, bylo to dobrý. Líbila se mi hlavně diskuse, která poté následovala.

Komentáře

Možná se to týká čistě

Možná se to týká čistě mých osobních nároků a preferencí, ale tento rozhovor mi přišel docela zbytečný. Čekal jsem nějaké zajímavé a obohacující povídání o práci mladého žurnalisty nebo o průběhu studia na LA; místo toho jsem si mohl přečíst nicneříkající a rádoby vtipné odpovědi. Vážně to "žádná třešnička nebyla"...

Na střední jsme měli

Na střední jsme měli školní časopis Lachtan. Ty otázky mi to hodně připomněli. Snad dvacet otázek a o ničem. Student neměl odpovídat, vtipnější by bylo číst jen otázky..

Omlouvám se za hrubku:-)

Omlouvám se za hrubku:-) Shoda podmětu s přísudkem evidentně není můj šálek...