Jak se žije v Anglii s českými zaměstnavateli aneb dopis na rozloučenou

Dobrý den velevážný pane ..... Willisi ,

jsem velice ráda a potěšena, že mi pravidelně a ochotně podáváte informace o stavu „rozbitého“ zrcadla a peněžní zálohy, kterou jste si neoprávněně vzal. Doufám, že finanční podpora na pojištění řidiče (ačkoliv jsem řidička nebyla a auto neřídila, tudíž jste za mě žádnou pojistku neplatil,ale zaplatit jsem musela ) vám přinesla dlouhé psychické i fyzické uspokojení.

Dále jsem vám chtěla poděkovat za způsob ukončení pracovního poměru. Zajímalo by mne jak by jste mi vysvětlil disciplinární důvody. Mám dojem, že takovéto ohodnocení by si zasloužil úplně někdo jiný z druhé strany.

Vaší firmy si velice vážím, jste unikátní a jedineční v přístupu ke svým zaměstnancům , poskytování pracovních pomůcek a celkové bezpečnosti. Moc se mi líbilo, když jsme jezdili cca 2 měsíce s téměř nebrzdícím pracovním automobilem, zvyšovalo mi to adrenalin v krvi a věřím, že toto se nelíbilo jen mě. Také bylo vzrušující říkejme tomu například bojové cvičení před válkou, kdy jsem do práce jezdila v zadní části picapu s pracovními pomůckami s bojovým úkolem skrýt se před případnými policisty, nezapomenutelný zážitek.

Bydlení nesmím opomenout, to bylo vskutku nejzajímavější. Nejvtipnější zážitek jsem měla z pokutování za špatně setřenou kuchyňskou linku , kterou jsem ani nestírala já. Na praní v pračce nesmím zapomenout, chtěla jsem se vám omluvit, že jsem prala neekonomicky a neefektivně a ještě k tomu, když jsem vám vaše osobní vyprané prádlo nebyla schopna pověsit na sušák s následným sundáním a složením. Praní mě fascinovalo, nejvíce ve chvíli, kdy se vypraly špinavé hadry z práce, kde za den bylo utřeno x záchodů a následně jsme si do pračky dali pracovní oblečení, už vím proč nám „čisté“ pracovní oblečení způsobovalo svědění a proč vy jste si parní žehličkou žehlili i spodní prádlo. Mám díky vám spoustu zajímavých zážitků.

Věřím, že pokud si budete hledat zaměstnankyně sobě rovné budete mít stálé zaměstnance a nebudete si muset hledat neustále nové a nové lidi, kteří by vám pomohli s obživou.

A co jsem si odnesla z vaší firmy?
Poznání, že blbce nemůžeš porazit, protože ve své blbosti je neporazitelný.