Sluneční květ, tak se jmenovala. Jméno hodné dívky jejího postavení. Jen ona mohla být obětována, aby zachránila svůj národ. Jen ji si vyvolila…
Jen jediný mezi nimi nebyl s její jistou smrtí smířen. Ten jehož znala tak dlouho a přitom tak krátce. Ten jehož jako jediného milovala, byli si zaslíbeni.
Pamatovala si den, kdy se poprvé potkali. Přišel do jejich vesnice, aby jim pomohl s lovem, a pak už tady zůstal, kvůli ní. A právě ten jediný důvod, kvůli kterému zde zůstával, byl právě připraven přijmout smrt. Byla zvolena Bohyní, jak prohlásila Velká Matka jejich kmene. Byla kompenzací za pomoc proti Temným.
Nemohl s tím nic dělat. Kdyby se ji pokusil zachránit, či snad unést, chytili by je a zabili. Kdyby odmítla, všichni by ji kladli za vinu zkázu země a smrt v neskonalých mukách. Nebylo jiné možnosti…
Každý si tak bude pamatovat její jméno. Sluneční květ, ta která se obětovala…