Tak se na to vys.. (část třetí)

Pátráte-li v paměti, o čem byla část první a druhá a jak to skončilo, nepátrejte. Část první a druhá nebyla a nebude. Proč taky? Pořád je to dokola. Nahoře, dole, dole, dole, uprostřed, dole, dole, dole, vole! Takže začíná třetí část cyklu o nešťastnících, kteří mají alergii nejvyššího stupně na jedno jediné antilogické slovo. Myslím, že má dvanáct písmen. To slovo nemám tak ráda, že se mi to nechce ani nijak přesněji počítat. Když tak si to spočítejte sami, rýpalové. Prostě tím slovem je slovo … fuj, já ho asi ani nenapíšu! Mě by se zvedl kufr a co pak. Nevadí, tak se to slovo nedozvíte. Ostatně pro tenhle citový výlev zevšeobecňujícího charakteru je to stejně nepodstatné. Někdo nesnáší určitá jména z různých důvodů, buď že se tak jmenuje přítelova expřítelkyně, nebo namyšlený frajer, kterému byste nejraději jednu ubalili, nebo je to vaše vlastní jméno, které nesnášíte od čtvrté třídy na základce. Jiný nemá rád cizí slova, zejména přebujelé anglicismy, které jsou jako epidemie – čili všude. (Slyšel jsi ten song? – Viděl jsi ten remake toho a toho filmu? – atd.) Někdo nemá rád dokonce české slovo a je to taky z různých důvodů. Třeba proto, že ačkoli označuje něco pozitivního a lidi v to slovo, v tu věc, kterou slovo označuje, věří, tak pro ně a možná ještě pro mnoho dalších je to slovo prostě stupidní, protože to, co by mělo označovat, prostě neexistuje, nefunguje, je to jen blábol!!!! Brrr… Pojďme k něčemu pozitivnějšímu, příjemnějšímu… tedy? Nic mě nenapadá, moment, rozkliknu internetový prohlížeč. Takže… důchodci a žáci můžou od září přijít o slevy na jízdném. Bomba no. Mě už to sice může být jedno, student už nejsem a do penze mám daleko, ale stejně! Možná někdy budu mít děcka a to mám za ně platit plné jízdné?! Zas…. svět! Další zpráva – teenager (děsné slovo!) na Floridě ubil rodiče kladivem a svolal do domu večírek. Co k tomu říct? Naštěstí k tomu nemusím říkat nic. Nikdo to po mně nechce. Ale abych se dobrala k něčemu pozitivnímu, nesmím zapínat zprávy, nesmím rozklikávat internetové prohlížeče, můžu si tak maximálně pustit nějakou dobrou hudbu nebo seriál Simpsonovi. S humorem jde přece vždycky všecko lépe! Tak se to aspoň říká. Tak se prostě na všechno vys.. a dělejte to, co vás pobaví. Aspoň na chvilku, protože ona velká „realita“ vás stejně zase dostihne!