Scénář - Odměněná dobrota
EXT. RÁNO
Krásné ráno. Svěží větřík si pohrává se stromy obsypanými květy, horké slunce vyhřívá střechy domů, všechno je v jednom květu, ptáčci cvrlikají a létají k otevřenému oknu druhého patra činžovního domu. Okno je bez záclon, v něm sedí půvabná Klementýnka a marnivě se dívá ven.
INT. RÁNO (byt č. 3, činžovní dům)
Zavalitý Mufl, nesympatický chlapík odpudivého vzhledu se rozvaluje na béžové pohovce, čte noviny, přitom se neustále nespokojeně vrtí a v jednom kuse si pro sebe něco mumlá. Naproti němu jeho přítelkyně Klementýnka, rozmarná, avšak milá mladá lady.
KLEMENTÝNKA
Muflánku, pojď se projít do přírody! Vždyť venku je tááák nádherně! (zasněně vzhlédne do zeleně)
(Mufl dělá, že neslyší, dvakrát za sebou kýchne, z levé kapsy u dokonale vyžehlených kalhot vytáhne pečlivě složený kapesník a začne dlouze smrkat, Klementýnka si jen hlasitě vzdychne, smutně vyhlédne z okna, ale posléze se znovu ptá.)
KLEMENTÝNKA
Notak, netrucuj, vždyť se jenom podívej ven. Jaro je tady! (zvesela)
MUFL
To snad není pravda, ženská bláznivá! Člověk si chce udělat jedno pěkný nedělní odpoledne, bez těch tvejch věčnejch úžasných nápadů (ironicky), ale ono ne! (zlostně zmačkne první dvojstranu novin a aniž by se na Klementýnku podíval, stačí ještě vzkřiknout: A zavři to okno, povídám! Nalítá sem všechno to chmýří, a kdo to pak bude asi uklízet, co?

(Klementýnka už už zavírá okno, když tu náhle zaslechne známý hlas pana Piňufa)
PIŇUF
(komicky napodobuje herce a pitvoří se) Hej, hej, slečinko, co to, že v tak nádherný den zavíráte okna svoje? Copak nevíte, že zavřít okno znamená i uzavřít se do duše svojí?
KLEMENTÝNKA
Blázne, ty jsi nám tu scházel! (rozčileně)
MUFL
(odloží bystře noviny a s rozzářeným výrazem se vrhne k oknu)
Piňufe, kamaráde, vítej! (zamává)
Klementýnka se převléká z fialových šatů do modrých, nasazuje si slaměný klobouček a bílé střevíčky, provokativně se dívá na Mufla. Z nočního stolku (když se Mufl otočí opět k oknu, vytáhne fotografii neznámého muže, s láskou na ni mrkne a strčí si ji do kabelky.)
MUFL
Můžeš mi říct, co to děláš? (jedním ramenem otočený k ní, druhým bokem k oknu shlíží k Piňufovi)
KLEMENTÝNKA
(nejdříve se lekne, ale pak se uklidní a s pevným hlasem řekne: Jdu se, drahý, projít…(zaváhá)…do Bougivallu.
MUFL
(zasněně se na krásnou K. dívá) Ty bys ráda do Bougivallu?
KLEMENTÝNKA
Ach ano, jen si vzpomeň…tam jsme se poznali! (s nevinným úsměvem na tváři chce dát Mufla pohladit)
MUFL
(opět se zkyslým výrazem na tváři, odstrčí ji) Jooo, kdyby se tak dal vrátit čas a já šel tehdy radši na pivo.
EXT. ULICE
Piňuf venku tajtrdlíkuje, zkouší vykopávat dlažební kostky, sem tam se podívá vzhůru do okna na Mufla. Po chvíli se dožaduje jeho pozornosti.
PIŇUF
Hej, kamaráde, co ta tvoje krasotinka? A jak se máš ty? Pojď, nebudeš přece sedět v neděli doma! Zajdeme do Joinvillu a dáme si něco na zub!
MUFL (k Piňufovi)
(hlasitě křičí, snaží se s ním udržet řeč, ale Klementýnka si dožaduje jeho pozornosti jako malé dítě) Ale prosím tě, ty starej kozle …
KLEMENTÝNKA
Neumíš se chovat! (rozhořčeně) Vůbec si mě (vykasá si kadeře vlasů do drdolu) nezasloužíš! A ten tvůj povedený přítel Piňuf mi tu taky scházel.
MUFL (k oběma)
Panstvo, jde se do Joinvillu! A jak říkám, tak to bude. (spiklenecky mrkne z okna na Piňufa, pak se otočí ke Klementýnce)
KLEMENTÝNKA
Bídáku! V Bougivallu by bylo tak nádherně! A zrovna dnes, v den našeho ročního výročí.
MUFL
Zase hlavně netrucuj a nedělej mi před přáteli ostudu. (poručí a výhružně se na ni zamračí)
KLEMENTÝNKA
Piňuf je blázen! (hystericky vykřikne, ale pak se trochu uklidní a nad čímsi se dlouze zamyslí)
MUFL
I s blázny je někdy, milá má, větší zábava než s tebou! (sarkasticky se usměje, přehodí si sako přes rameno a zamíří ven na ulici)
KLEMENTÝNKA
Drahý, minutku počkejte venku, musím ještě zavolat přítelkyni. Očekává ode mě hovor.(nečeká na M. odpověď, rychle běží do kuchyně, zavře za sebou dveře)
MUFL
A co jsi jako dělala celý dopoledne? (vykřikne podrážděně, ale když slyší prudké bouchnutí dveří, rezignuje a vydá se čekat ven)

INT.KUPÉ VLAKU
Všichni tři usazeni v jednom kupé spolu s matkou dvou malých dětí. Jedou do Joinvillu.
PIŇUF
To jsem netušil, že se ve vlaku mohou ti malí caparti takhle cpát. (s ironickým úšklebkem si prohlíží děti ládující do sebe uzeniny)
MUFL
Nenažranci! (stupidně se směje vlastní hlášce)
PIŇUF
I když…jak se tak na ně dívám, taky bych něco zblafnul. No jo, no, jenže kapsy prázdný, kam se podíváš…jsem švorc.
MUFL
Pravdu máš, drahý příteli, taky se mi začínají zbíhat sliny na ty laskominy!
PIŇUF
Básník se z tebe stává, vír poezie s tebou mává!
KLEMENTÝNKA
My se nejedeme do Joinvillu procházet? V tak teplý den je škoda někde vysedávat.(namítne ušláputě)
PIŇUF
A tak pravila mramorová socha…
(P. i Mufl se hlasitě smějí, div se nezalknou, Klementýnka se netečně dívá z okna na ubíhající krajinu)
EXT. PARČÍK V JOINVILLU
Procházejí se, rozhlížejí se po okolí, slunce pálí, Klementýnka má vznešený krok, P.a M. se sotva valí.
MUFL
Takové parno! Jaktěživ jsem nezažil takové parno! Co já bych teď dal za pěkné posezení někde v chládku, viď Klementýnko? (pokorně se na ni otočí)
KLEMENTÝNKA
(s úsměvem na rtech) Já mám sluníčko ráda!
PIŇUF
Však támhle vidím nějaký stánek s občerstvením! Pojďme k němu, mám hlad jako vlk.

EXT. U STÁNKU
KLEMENTÝNKA
Samé mastnoty! (stěžuje si a ošklíbá se nad párky a klobáskami)
MUFL
Hmm, taková dobrota, Piňufe, já se neznám, ono to tak sakramentsky dobře voní!
PIŇUF
(nehledí napravo nalevo a už si objednává) Pro mě dvě ty pěkně propečený!
MUFL
(přidává se) Pro mě tři, přece jenom…i za Klementýnku!
KLEMENTÝNKA
Otesánci! Takové nezdravosti za tak teplého dne! Špatně vám bude, to vám povídám! (vytáhne z béžové taštičky zrcátko a začne se pudrovat)
PIŇUF (s posměchem)
Primadonka bude opovrhovat! (chechtá se a cpe si mastné kusy uzeniny do úst)
(Když dojedí- Klementýnka se po celou dobu líčí a čistí nepatrný flíček na modrých šatech- vydají se lesíkem zpátky)
EXT. CESTA LESÍKEM K MĚSTU
PIŇUF
Uf, tak dobře jsem se ještě nenasytil. Jak tak říkala moje stará- Jak k jídlu, tak k dílu.
MUFL
(dobírá si ho) Což o sobě tedy tvrdit nemůžeš, když jsi, ačkoli tolik a tak rychle žereš, pořád bez práce.
KLEMENTÝNA
Můžeme se bavit o něčem zajímavém, pánové? (znuděně si pohrává s lemem šatů, ale s milým úsměvem se dívá na oba muže, kteří doposud mají od jídla umaštěná ústa a rukávy sak)
PIŇUF
Ale drahá, snad se v naší ctěné přítomnosti necítíte nadbytečná? Mohl bych vás obšťastnit malou zacházkou do tajů joinvillského lesíka. Je tu svěží vzduch, že? A podívejte- támhle je malá vyhlídka, nuže, k vaší radosti, podíváme se tam! (směšně poskočí, chytí K. za ruku a zamířil směrem k malé skalní vyhlídce, Mufl se těžkopádně potácí za ním.)
MUFL (volá za spěchající dvojicí)
Slyším štěkot psů! Halooo! Počkejte na mě! Psi! Slyšíte?
KLEMENTÝNKA
To je ale překrásný skalní útes! (nadšeně, jakoby Mufla neslyšela)
(Pod skalou šumí potok, na vyhlídce není zábradlí, proto oba opatrně našlapují, aby jim nepodklouzla noha, po několika minutách je dobíhá udýchaný Mufl)
MUFL
Slyšeli jste taky ten děsivý štěkot psů? Někde tady blízko určitě jsou! (poplašeně se rozhlíží kolem)
(Náhle uvidí dobíhající tři psy, řítí se jako pominutí k nim, zuby cenící)
PIŇUF
Pane na nebi, zachraň se, kdo můžeš!
KLEMENTÝNKA
Klid,klid, hlavně sebou nešijte, stůjte v klidu ...pššš…Bobánci…
(Psi se bez okolků vrhnou na oba muže a rozsápou je na kusy, jejich těla spadnou ze skalního útesu, třetí pes se poslušně Klementýnce schoulí do klubíčka u nohou)

INT. POLICEJNÍ STANICE V JOINVILLU
((Naoko)Vyděšená Klementýnka na policii u výpovědi)
POLICEJNÍ INSPEKTOR
Víte, jak bych vám osvětlil situaci…ti dva muži, kteří vás doprovázeli, byli cítit uzeninou na sto honů a tak není divu, že se na ně ti zatoulaní a vyhladovělí dobrmani vrhli jako magnet na kov. Jejich těla jsme našli v říčce pod skalou. Utrhané končetiny od těla, jak jinak. Nehezký pohled, milá slečno.
(Klementýnka pokývá jen šarmantně hlavou, zhluboka se nadechne)
KLEMENTÝNKA
To byl ale náročný den! (a znovu- naoko posmutněle se usměje na inspektora, kývne na něj a vyjde ze dveří stanice, venku „náhodou“ potká pohledného hnědovlasého mladíka- jméno: Geoffrey)
EXT. NÁMĚSTÍČKO PŘED STANICÍ
MLADÍK
Klementýnko, tak jak? (mrkne na ni, chytne ji kolem ramen a zářivě se na ni usměje)
KLEMENTÝNKA
(vítězným tonem) Všechno to zbaštili i s navijákem, miláčku! Jak ušla zkouška z polytechniky?
MLADÍK
Lásko, všechno vyšlo. Ale nejvíc na tom mě těší, že teď už mi nic a nikdo nebrání v tom, abych si tě mohl vzít!
(Ruku v ruce odcházejí, oba, jakmile zajdou za roh policejní stanice, začnou se bláznivě smát, odkudsi k nim přiběhnou tři dobrmani.)
MLADÍK
Ti naši tři hafani nám vlastně zachránili život!
(Klementýnka se spokojeností přikyvuje a dává jednomu z nich pamlsek.)
KLEMENTÝNKA
Viďte BOBÁNCI!
(Oba pomalu odchází, mezitím se stmívá, až se obě jejich postavy a psi ponoří do tmy.)

KONEC