Je docela zbytečné chválit tady knihy, pokud k nim nemáte nějaký osobní vztah. Předpokládám, že každý z Vás nějaké to dvojciferné číslo knih přečetl a má nějakou oblíbenou, popřípadě ji alespoň držel v ruce a upíral na ni svůj zrak. Neboť jak řekl Denis Diderot: „Bojte se člověka, který přečetl jen jednu knihu.“

Knihy jsou symbolem. Značí symbol vědění, symbol nekonečných možností příběhů, protože v knize se přeci může stát cokoli. To souvisí také s fantasií, knihy rozvíjí naší fantasii, procvičují náš mozek. Pro někoho mohou být symbolem vlastnictví. Někomu, jako třeba mě, nestačí si knihu půjčit, ale musí ji vlastnit.

Knihy můžeme vzít do ruky, jsou to věci, které si můžeme osahat. Staré knihy mají svojí zvláštní vůni. Symbol zastaralosti a toho, že ta kniha má svoji historii. Nebýt knih nevěděli bychom o své minulosti. Pomocí knih a různých svazků se zachovaly důležité odkazy, nutné k přežití.

V dnešní době dává plno lidí přednost filmům a internetovým knihám. Oboje se však objevilo až mnohem později, kdy už kniha byla dávno všední věcí. Jsou to vymoženosti, které si člověk vymyslel, aby zdokonalil proces přenosu příběhu do podvědomí člověka. Film člověk shlédne za dvě, tři hodiny a je po něm. V knize si vychutnáte slovo od slova a sami si utváříte představy, rozvíjíte svoji fantazii.

V mém případě, když čtu opravdu poutavou knihu s příběhem, uvnitř mé hlavy se také odehrává film, ale kdykoli cokoli mohu změnit, upravit si představu, vrátit se k oblíbené pasáži a dotvářet pokračování. Kniha je pro mě jakýmsi novým světem a pokaždé když otevřu desky, vstupuji do tohoto světa. Neboť jak pronesl Jiří Mahen: „Knihy jsou mrtvým materiálem, dokud v nás neožijí.“

Kniha sama o sobě by byla bezcenná, pokud v ní někdo nečte. Ovšem pro někoho mají knihy i jiný význam. Třeba kdyby došlo k dlouhodobé zimě a mrazům, stránky mohou příjemně zahřát, nebo se s nimi může zatopit. Teď se snažím narážet na film Den poté, pokud jste to nepoznali. Američani dělají katastrofické filmy nejlépe a už několikrát si Ameriku totálně zdevastovali.

Možná by se hodilo říci něco málo o historii knih, kterou jsem tu už malinko naznačila.

K tomu, aby mohly vznikat knihy, muselo být nejdříve písmo. Písmo jako největší vynález lidstva. Písmo zaznamenává řeč a je vlastně lidským projevem. Když už nestačil ústní projev, vznikalo písmo a knihy. Jako kniha se zpravidla označuje delší text podávající ucelený výklad, o tom, co autor považovat za potřebné či užitečné sdělit čtenářům.

Důležitým bodem pro vznik knih byl vynález papíru. První zmínka je z roku 105 př. N. l. Číňané však tento vynález tajily a tak se dostal do Evropy a ostatních zemí o něco později.

Samozřejmě si ostatní říše vypomohli pergamenem nebo papyrem, který se smotával jako dlouhý svitek na dvě hole. Na přelomu 4. – 5.stol. vznikla forma kodexu, což byly svazky pergamenových listů. Psalo se na ně z obou stran a ty se překládaly a skládaly. Text se začal různě esteticky upravovat, vznikaly ilustrace, velká písma a už se to začínalo podobat knize.

Vynález knihtisku se datuje na rok 1455, kdy Gutenberg zmechanizoval a vynalezl odlévací formu a stroj na hromadnou výrobu kovových písmenek. Nejznámější je jeho tisk latinské Bible. Vynález knihtisku má však původ již ve starověké Číně.

Knihtisk se díky potulným tiskařům velice rychle rozšířil do všech zemí. U nás byla první tištěná kniha Kronika Trojanská. (1468)

Kniha byla velice cenným a váženým předmětem. Taková zajímavost je, že ve středověku byly knihy směnovány třeba za vinice. No kdo by dnes vyměnil svoji vilu za knihu?

Poslední významný rok, který uvedu je 1846, kdy byl převratný průlom v knihtisku. Byl sestrojen první moderní tiskařský stroj, který umožňoval tisk až 95 000 listů za hodinu!

S dalšími podrobnostmi vás obtěžovat nebudu.

Knihy byly důležitou součástí především v době národního obrození. Český jazyk byl hlavním symbolem našeho národa, neboť jak pronesl Karel Čapek: „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu!“

Ve dvou větách dokázal podstatu knih. V dnešní době jsou knihkupectví přecpány knihami, ale aby tam člověk našel kvalitní dílo, to je umění. Naštěstí máme staré osvědčené knihy našich předků, které nikdy nezklamou.

Proto jen na závěr dodám. Knihy kupujte, vlastněte je, čtěte je a předávejte dál.