„ Život je umění kreslit bez možnosti gumovat.“ (J. W. Gardner)

Jako student Univerzity Pardubice jsem se v letním semestru zapsala na předmět Rétorika. Nikdy jsem nebyla moc dobrý řečník a nemyslím, že někdy budu. A tak, když jsme dostali za úkol mluvit několik minut o oblíbené myšlence, dlouhou dobu mě nic nenapadalo. A tak jsem si sedla a koukala do zdi nade dveřmi. V tu chvíli jsem si vzpomněla na jeden velice oblíbený citát, který tam ještě do nedávna byl napsaný. „Sejde z očí, sejde z mysli.“

Nejprve něco obecně. Na co nám jsou přísloví, citáty, výroky slavných. Za jakým účelem je pronesli? Možná proto, aby je proslavili. Nebo protože je nějakým způsobem motivovali, inspirovali. Vždyť ve slově je síla. Ale jsou nám k něčemu a motivují nás nějak? Mým názorem je, že si taková slova, silná slova, která nás budou inspirovat k různým věcem, musí najít každý sám. Může to být cokoli, co nás přiměje něco udělat. Ať už je to pouhý rozkaz „vstanu z postele“. Pokud nás to opravdu přiměje to udělat, tak splnil účel.

Je tu jeden citát, který se snažím uchovávat v paměti.

„Život je umění kreslit bez možnosti gumovat.“ (J. W. Gardner)

Život je jako kolotoč, neustálý běh věcí, tváří, emocí. Točíte se tak rychle, až jednou vypadnete a už se na něj nebudete moci vrátit. Je to dar, který není věčný. Tím víc bychom si ho měli vážit a užívat dokud to jde. Život je nepředvídatelný. Nikdy nevíte, čím vás překvapí. Zvláštní je, že je to nejdůležitější slovo českého slovníku, a přitom začíná posledním písmenem abecedy. Zamysleli jste se někdy nad tím?

Umění kreslit je schopnost něco vytvářet, zachycovat okamžiky, vzpomínky, tváře a emoce. V životě nemáme možnost jen tak něco vymazat, vygumovat nepovedené zážitky a špatně volená slova. Ani ve výtvarném umění neměli mazací gumu do roku 1770. Do té doby, když chtěli své nepovedené místo smazat, nešlo to. Malíři kreslili jeden obraz přes druhý, aby tak zamaskovali svoji chybu. Ale to nepovedené tam zůstalo. V dnešní době jsou vynálezy, které je dokážou prosvítit na povrch. Zapomenuté se tak znovu objeví.

Tento citát mám ráda zvláště proto, že se pojí s jednou jinou a přitom velice podobnou myšlenkou. Má maminka mi v dětství povídala: „ Vezmi desku a pokaždé, co někomu ublížíš jakýmkoli způsobem, zatluč hřebík. Až přijdeš na to, že to bylo špatné a omluvíš se. Hřebíky vyndej. Možná jsi ulehčila svému svědomí, ale v tom druhém člověku už jizva zůstane, stejně tak jako díry po těch hřebíkách.“

Měli bychom být více pozornější k ostatním živým bytostem a zkusit se občas vžít do jejich kůže. Předem si rozmyslet, co chceme vlastně říci, než svými nerozvážnými slovy někomu ublížíme.
„ Život je umění kreslit bez možnosti gumovat.“

Nabádá to k tomu, abychom byli soucitnější. Učili se s chybami žít, nebo se jim vyvarovat. Nemusíme životu nic dokazovat, stačí prostě být, riskovat, chybovat a učit se. Takový je život.

Závěrem bych chtěla říct, že se ze zásady citáty neřídím. Nemyslím si, že něco mohou ovlivnit. Všechno co se děje a co se má stát je Život.

A jaký máte názor Vy? Co pro Vás znamená slovo Život?