„Samota je dobrá věc, žije-li člověk sám se sebou v míru a má-li co určitého na práci.“ Řekl Johann Wolfgang Goethe. A dokonce ještě řekl, že samota je nejvyšší dobro, nejvyšší dar. Dle mého názoru záleží na situaci a na tom, jak se zrovna cítíme.

Obecně se také říká, že samota je nejlepší vychovatelka moudrosti. Což nepopírám, protože samota nás povětšinou vede k hlubšímu zamyšlení a k rozvinutí, nebo upřesnění svých názorů, cílů... Ze samoty se rodí lidé velikých duší.

Nedávno jsem četla rozhovor od slavné herečky z Francie- Audrey Tautou. Do otevřeného rozhovoru s redaktorkou pronesla, že kdysi se samoty obávala, ale nyní si ji užívá. V kruzích, ve kterých se pohybuje, se není co divit.

Myslím, že vlastně nikdo na světě není sám. Na světě žije tolik lidí, máme kolem sebe rodinu, přátele... A každý k někomu patří. Nikdo nikdy nebyl navždy sám a nikdo ani nikdy nebude navždy sám. Stačí se alespoň malinko porozhlédnout, protože i když si tak mnohdy připadáme, sami nejsme.

Opuštěnost je nedobrovolná samota. Nikdo ji nechce. Samota oživuje a každý potřebuje občas ''vypnout'' a ''užít si'' sám sebe. V podstatě je pouze dočasná. Kdežto izolace zabíjí.

Lorelei