Devět životů

Za oknem stále
Stejná pohlednice
Měl jsem sen
Čas obeplul zemi
Šel si zdřímnout do márnice
A vzal sebou i mé snění.

Přestaň plakat
Zdi rozmazaly sluneční stíny
Měl jsem devět životů
Nevěděl co s nimi
Směl bych lhát?
Že šly rozdávat.

Za oknem stále
Stejná pohlednice
Dávno jsem se přestal bát
Pohlédnout ti do očí
Nevrátí se kámen v prak
Naše srdce zastřel mrak.

Přestaň plakat
Schoulená jako jehně u plotu
Vyšlo jitro jen vám
Právě dopršelo nebe
Mých devět životů
A ten poslední už nevnímám.

Jakub Kladníček