Je jaro. Všechna zvířátka se probrala ze zimního spánku a zahrada se zazelenala. Je to krása. Byl konec měsíce dubna. Krásné slunné počasí, jako by bylo léto.
Jednoho krásného dne jsem se probudila a koukla ven. Místo naší krásné domácí zahrádky a skalky máme krtinec. No hrůza. Krtkovi se u nás asi moc líbí. Vykoukl ven ze své hromádky, asi byl zvědavý co se kde děje. Ale nejsou krtci slepí?
Po snídani jsem vše oznámila taťkovi. Když taťka vyšel ven podívat se na to nadělení z blízka, nemohl tomu uvěřit. Místo naší zahrádky máme krtinec. Nechtěli jsme zabít krtka, protože je to pěkné zvířátko. On přece za to nemůže. Je to jeho práce. Chtěli jsme ho jen dostat z naší zahrady pryč.
Přemýšleli jsme jak krtka odlákat. Po dlouhé chvíli nás napadlo, že mu tam pustíme vodu, protože to prý na krtky zabíralo. A opravdu. Taťka vzal hadici, pustil ze začátku slabý proud vody, zatím se nedělo nic. Voda tekla všemi hromádkami, které krtek udělal. A po chvilce jsme viděli jak krtek peláší k sousedům. Chudák malej.
A jaké jsou vaše zážitky s krtkem?