Miluji tě a ty ne mne.
Přesto nás to bolí oba.
Vyřešit to je nesnadné,
pomůže tomu snad nějaká doba??

Společný chtíč je v nás – to snad,
jít spolu životem - a tím si ho nejlíp užít a vychutnat.
Brání nám v tom jeden klad!
Je to sám přirozený pud.

S tím už nikdo nic neudělá.
Houpe se možná leckdy sem a tam,
ale je to asi jeden velký klam.
V každém žití se něco podělá.

Chci být s tebou, když Tě potřebuji,
to bychom museli být pořád spolu.
„Furt“ si tu pobrukuji …
…when i need you.

Tedˇ už v tom máš jasno -
- jsem rád či nerad?
Všechno už v Tobě vyhaslo,
Mám být tvůj kamarád?

Budeme přátelé je nejhorší věta,
bohužel je to tak – po vztahu je veta.
Musíme se tomu postavit tváří v tvář,
nechci být totiž žádný zrádce a lhář!

Tenhle blábol… to je hnus!!!
Ale to se v životě stává.
Chce to jenom optimismus!
Málokdo to dává.

Měl bych říct na závěr něco hard core?
Třeba jako E. A. Poe – NEVER MORE?
Tak to nikdy říci nemohu,
nesouhlasil bych s tím, a vezmu si to do hrobu.