Nestranná média v akci aneb návod, jak (ne)psát o volbách

Již několik dní se ve společnosti nemluví o ničem jiném, než o volbách. Svět je jimi přímo pohlcený. I u nás, v České republice, se půjde v říjnu k volbám-krajským a senátním. Ovšem jim vždy předchází mediální masáž. Článek o nich a o volebních okrscích zpracovávají radnice. Nic proti, občané mají být informováni, kdy, kde, jak, proč a v lepším případě také za kolik, mají jít volit. Je ovšem velmi pozoruhodné, že pod článek, který přináší tyto informace, se otiskne plakát, větší než samotný článek. Nebylo by to nic špatného-placená reklama rovná se dobrá reklama. Kdyby dali redakce možnost všem stranám, tak nejsem proti. Ale dát jen do radničních novin ODS, to se na mě nezlobte, to je trochu moc. Drzost jim vážně nechybí. Nejlepší však je, když člověk dostane zprávu od šéfredaktora: „Máme měsíc do krajských voleb, politici budou mít čím dál větši snahu se Vám zalíbit, oslovit Vás apod. Pokud se chtějí prezentovat v médiích, od této chvíle buď jako zástupci samosprávy, odbornici atd., ale ne jako politici. Jediná možnost je reklama a placená. Od této chvíle až do voleb nebudeme psát o kandidátech a kandidátkách volebních stran apod.“ Tento postoj chválím. Že by se našel jediný normální žurnalista? Omyl. Pod titulkem Hasiči z Vysočiny získali další pomocníky, se skrýval článek o našem hejtmanovi a jeho skvělém přístupu k veřejnosti. Následující dny přicházely další články, například, že pan hejtman vydal knihu a podobně. Není nadto být nestranný, že pane šéfredaktore? Stejně se modrá už nenosí. V módě jsou zelené svetříky, vřele doporučuji. Každý by si ho měl zkusit obléct.