Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř

To je zasejc období tohlencto. Minulej tejden mi přejedou v pořadi už 5tou kočku.Vždycky ji vypipláme z malilinkého koťatka a pak když jde přes silnici k sousedům na myši, tak nám ji nějakej vašnivej řidic zajede, hajzli. Práci nemuzu žadnou sehnat. Na pracaku mě nechteli zaregistrovat, ale museli, po třeti navštěvě, se uvolili k úkonu.
Navíc, se mi do ukazováčku levé ruky dostal zánět, šla jsem na chirurgii a ten sadomasochista co si řká doktor, mi ten prst rozštoural, takovym zpusobem, že bych byla snad i radši, kdyby mi ho rovnou useknul! Každej den chodim na kontroly a zanět se mi tam dělá furt a sadomasochista mi včera do toho prstu vrazil nůžky takovym způsobem, že jednou stranou je tam vrazil a druhou stranou vyjely ven. No škubala sem se mu u toho jako kapr na háčku, ruku mě musela držet sestra a doktor, že musim taky něco vydržet, ty vogo jako já bych chtěla videt jeho reakci co by dělal, kdyby mu napíchli prst na nůžky.
Nemůžu sehnat práci, mam několik oboru a dá se říct, že už můžu dělat cokoli a stejnak práci nemám. Jak se říká devatero řemesel a desátá bída. Na pracáku mě odmítali, že když mám brigádu, nemusim se registrovat. A jako zdravotní a sociální za mě bude platit svatej Petr??? Nechápu. Ale po třetí návštěvě, jsem si registraci už vydupala. Ono když se na brigádu chodí jen na jeden den v týdnu, je to na prd a ještě když za mě nic zaměstnavatel neodvádi.
A aby toho nebylo málo, při cestě z města domu, mi u auta upad vejfuk. Ještě štěstí, že jsem to domu měla už jen pár set metru. A tak jsem jela pomalu, převážně na dvojku, abych milý vejfuk po cestě neztratila, chtěla jsem ho úplně utrhnout, abych nevzbuzovala po vsi pozdvižení, ale za ten kousek co to ještě drželo to drželo opravdu fest a já ještě s tím svým zavázaným prstem sem to utrhnout nedokázala. Beztak, jsem se par vtipným situacím nevyhla, předjiždeli mne auta a zastavovaly s tím, že se mi utrh vejfuk a táhnu ho za sebou. Tak jsem vždycky vylezla a křikla na ně, že tu poblíž bydlim, že to táhnu domu. Si myslim, že když viděli blonde hare za volantem, bylo jim už všechno jasný. Domu jsem úspěšně dojela a novinku jsem sdělila osobnímu opraváři- dědovi ať se na to jukne a ten pak přišel s tím, že mi chybí kolínko a silentblok. A jelikož mamka chodí z práce stejnou cestou co jsem jela domu, volala jsem ji, aby po cestě domu, když potká kus vejfuku ho sebere, že je náš. Lov byl úspěšný a mamka kolínko donesla, bohužel druhou součastku nenašla. A ještě k tomu všemu jsem odpoledne měla jet na pohovor a jelikož jsem neměla čim, musela jsem se omluvit, ale pán byl hodnej a schuzku preložil na jiný den. Tak přivařit vejfuk a můžu drandit za prací.