A přece zpívají!
Nikdo mi to nevymluví, nikdo,
snad kdyby stokrát chtěl...
ten rytmus, ta vášen, ten žal...
Stoupá a klesá mlžná pára dechu,
škoda, že nemluví,
škoda, ach žel...
Svědectví mnohá slyšet
by z chřtánu jich v oblacích
chtěla bych stokrát...
jest to můj tisícerý vzdech...
jak bláhové!
Jiskřivá ocel, sirné prameny,
vůně a zápach předloňských vajec,
nenávratně ztraceny
mnohé z těch věcí jsou...
možná víc než navěky...
A přesto...zpívají!
A hrají na milion strun,
na klavír bez kláves,
bez rytmu, potají,
s rytmem vem´ ďas...
Poslední komentáře
před 11 let 29 týdnů
před 11 let 30 týdnů
před 11 let 31 týdnů
před 11 let 41 týdnů
před 12 let 2 dny
před 12 let 2 dny
před 12 let 9 týdnů
před 12 let 19 týdnů
před 12 let 32 týdnů
před 12 let 39 týdnů