A přece zpívají!
Nikdo mi to nevymluví, nikdo,
snad kdyby stokrát chtěl...
ten rytmus, ta vášen, ten žal...
Stoupá a klesá mlžná pára dechu,
škoda, že nemluví,
škoda, ach žel...
Svědectví mnohá slyšet
by z chřtánu jich v oblacích
chtěla bych stokrát...
jest to můj tisícerý vzdech...
jak bláhové!
Jiskřivá ocel, sirné prameny,
vůně a zápach předloňských vajec,
nenávratně ztraceny
mnohé z těch věcí jsou...
možná víc než navěky...
A přesto...zpívají!
A hrají na milion strun,
na klavír bez kláves,
bez rytmu, potají,
s rytmem vem´ ďas...
Poslední komentáře
před 12 let 8 týdnů
před 12 let 9 týdnů
před 12 let 10 týdnů
před 12 let 21 týdnů
před 12 let 31 týdnů
před 12 let 31 týdnů
před 12 let 41 týdnů
před 12 let 51 týdnů
před 13 let 11 týdnů
před 13 let 18 týdnů