V posraném světě s určeným osudem. Bez cesty úniku.
Ani sever ani jih. Málo stran k útěku, málo příležitostí k záchraně, ale mnoho k zániku.
Šílený smích, hysterický pláč – vítejte v ráji přetvářky…v pekle mého světa.
Přeji poučnou přehlídku.(dětem zakrývejte oči)

Tma, žádné světlo…noc? Neustálá.
Kde je ďábel? Jeho přítomnost je ve vzduchu, kdy příjde?
Chci mu předat děkovný dopis za jeho zásluhu a úspěšné zničení mého života!

Kouř, dým a uhelný prach v očích i na srdci.
Okovy, železo tíha svědomí.
Skutečně, hoďte si mincí, kdo mě popraví a zbaví života, či vlastně nemusíte!
Jsem již mrtev díky vlastní zásluze… Sbohem má existence.
Klátím se k zemi v satanově voze se vzteklými vlky ve spřežení.

Dřevěná kola přejíždějící bahnem velkou rychlostí…
Vlčí řev… nemilostivý… choutky roztrhat všechno živé bez milosti.
Udělejte odstup, hloupost je nakažlivá nechtějte pohlédnou do očí tomu,
Jež zemřel zaživa a jež vyhledal náruč ďáblovu…

Jedu ti naproti..můj osude…