Chtěla bych se tady svěřit se zážitkem s tímto lahodným italským pokrmem. Byla středa. Rozhodli jsme se, že zajdem na pizzu. Jenže jsme měli strach, že v 19 hodin už nebude volné, rezervovali jsme si místa. No a den rychle utekl a byl večer. Těšili jsme se na pizzu, celou cestou do pizzerky jsme s kamarády uvažovali, jakou pizzu si dáme. Do pizzerky jsme přišli přesně. Sedli jsme si a velmi příjemná obsluha nám přinesla jídelní a nápojový lístek. Dlouho jsme vybírali a dohodli jsme se, že si dáme jen jednu pizzu a to pizzu „dle přání hosta.“ Nechali jsme si na ni dát šunku, žampióny, kuřecí maso, dva druhy sýru a rajčata. Takže jsme to moc nepřehnali. Čekali jsme asi hodinu, protože měli fakt narváno. No a pak to slečna přinesla. Na první pohled vypadala normálně. Jenže to jsme ještě nevěděli co se skrývá pod vrstvou spečeného sýra… Nevěřila jsem vlastním očím, ale měli jsme hlad a tak jsme jedli až nám bylo špatně. Protože pizza byla nedopečená, kuřecí maso bylo mírně narůžovělé, žádné žampióny, rajčata a jen na hrubé kolečka nakrájená cibule… A tak jsme necelou půlku snědli a brali nohy na ramena a pádili pryč. Myslím si, že to byl jen „špatný den“, bylo moc lidí a kuchař nestíhal, když je tam sám… Proto nechci nikoho přesvědčovat, ať nechodí do pizzerky a nejí pizzu, to bych nechtěla. Jen jsem se chtěla s vámi podělit s mým nevšedním zážitkem.
loula