Noc co noc mě provází zlý sen,
do propasti padám jen.
Hvězdy na nebi něco mi tají,
šepot ticha v jinotaji.
Zakrývám si oči, křičím do tmy,
nikdo není však ochotný.
Je to ohlušující křik,
je to světla mžik.
Asi je za mnou stín,
dopadá na mě splín.
Bojím se až lampy definitivně zhasnou,
pak už jen červené oči ve tmě žasnou.
Bojím se tmy a samoty,
dny nekonečné prázdnoty.
Vidím, jak proti mě vlak jede,
zle, moc zle se to vede.
Nelze se probudit z hrůzostrašné noci,
už mi není pomoci...
Světlo na konci tunelu není!
Prosím o odpuštění.
Poslední komentáře
před 11 let 40 týdnů
před 11 let 41 týdnů
před 11 let 42 týdnů
před 12 let 1 týden
před 12 let 11 týdnů
před 12 let 11 týdnů
před 12 let 21 týdnů
před 12 let 30 týdnů
před 12 let 43 týdnů
před 12 let 50 týdnů