Noc co noc mě provází zlý sen,
do propasti padám jen.
Hvězdy na nebi něco mi tají,
šepot ticha v jinotaji.
Zakrývám si oči, křičím do tmy,
nikdo není však ochotný.
Je to ohlušující křik,
je to světla mžik.
Asi je za mnou stín,
dopadá na mě splín.
Bojím se až lampy definitivně zhasnou,
pak už jen červené oči ve tmě žasnou.
Bojím se tmy a samoty,
dny nekonečné prázdnoty.
Vidím, jak proti mě vlak jede,
zle, moc zle se to vede.
Nelze se probudit z hrůzostrašné noci,
už mi není pomoci...
Světlo na konci tunelu není!
Prosím o odpuštění.
Poslední komentáře
před 12 let 44 týdnů
před 12 let 45 týdnů
před 12 let 46 týdnů
před 13 let 5 týdnů
před 13 let 15 týdnů
před 13 let 15 týdnů
před 13 let 25 týdnů
před 13 let 34 týdnů
před 13 let 47 týdnů
před 14 let 2 týdny