Noc co noc mě provází zlý sen,
do propasti padám jen.
Hvězdy na nebi něco mi tají,
šepot ticha v jinotaji.
Zakrývám si oči, křičím do tmy,
nikdo není však ochotný.
Je to ohlušující křik,
je to světla mžik.
Asi je za mnou stín,
dopadá na mě splín.
Bojím se až lampy definitivně zhasnou,
pak už jen červené oči ve tmě žasnou.
Bojím se tmy a samoty,
dny nekonečné prázdnoty.
Vidím, jak proti mě vlak jede,
zle, moc zle se to vede.
Nelze se probudit z hrůzostrašné noci,
už mi není pomoci...
Světlo na konci tunelu není!
Prosím o odpuštění.
Poslední komentáře
před 13 let 10 týdnů
před 13 let 11 týdnů
před 13 let 12 týdnů
před 13 let 23 týdnů
před 13 let 33 týdnů
před 13 let 33 týdnů
před 13 let 43 týdnů
před 14 let 1 týden
před 14 let 13 týdnů
před 14 let 20 týdnů