Sněhová vločko v závěji dnů,
která se vrátila do minulých dnů.
Svou tvář jsi na chvíli dala vzpomínkám
a v mnohých do teď nevíš kudy kam.
Tvá duše jako pápěří
na skleněných křídlech snů
Tak těžko se nosí
Když chceš odejít z mých dnů.
Lehkost Tvé duše
na vlnách větru
nepotkám v tramvaji
a ani v metru.
Obrys Tvé tváře
v polštáři vyšitý
je pro mé oči
už na vždy zažitý.
Svítání v Tvých stínech řas
říká, že na Tobě není kaz
Každý záhyb Tvého těla
z Tebe krásnou ženu dělá.
Václav Sikora
Poslední komentáře
před 13 let 4 týdny
před 13 let 5 týdnů
před 13 let 6 týdnů
před 13 let 17 týdnů
před 13 let 27 týdnů
před 13 let 27 týdnů
před 13 let 37 týdnů
před 13 let 47 týdnů
před 14 let 7 týdnů
před 14 let 14 týdnů