Vysychá poušť
i květiny zde zmírají
začínáš se bez stínu kácet
naše pohledy ve tmě marně se shledají
když namísto svátostí
uctíváme kalkulace.
Tichounce zní volání
v dunách zmatené přešlapování
tuží obtahuji svou duši
snad chytnu tvar
neztratím poslední šanci
nebýt stár.
Nezakouše mizérii
zpackaného živoření
srdce nosím jako vzteklou zmiji
a kus lásky na šňůrce
přívěsek na klíče
co vlastně láskou není.
Poslední komentáře
před 12 let 42 týdnů
před 12 let 43 týdnů
před 12 let 44 týdnů
před 13 let 3 týdny
před 13 let 13 týdnů
před 13 let 13 týdnů
před 13 let 23 týdnů
před 13 let 32 týdnů
před 13 let 45 týdnů
před 14 let 3 dny