Jen potichu jdu ulicí,
nevnímám lid křičící.
Jsem vrah, jsem zachránce,
jsem hrdina, zapomenutý v památce.
Je čas vzít co jsem dala,
na cestu mi vyzvání katedrála.
A pak jen čas plyne dál,
ještě nenašel se svatý Grál.
Jen vzpomínka mě oživí,
srdce láskou přiživí.
Potichu já kráčím dál,
snáším tiše cizí žal.
Dávno přijde brzo k nám,
středověk si zahrát dám.
Tanečnice v rytmu krouží,
rytíři po nich tiše touží.
Jen potichu jdu ulicí,
lid davem se tlačící.
Pak zahlédnu onu tvář,
netoužím mít svatozář.
V litém boji zemřeme,
svou prohru přijmeme.
Boj se sebou jako každý,
v srdcích zachráněných budem žíti navždy.
Navždy jako milovaní,
navždy jako zakázaní.
Při vzpomínce srdce bolí,
budem hledat kohokoli.
Poslední komentáře
před 10 let 50 týdnů
před 10 let 50 týdnů
před 11 let 1 den
před 11 let 10 týdnů
před 11 let 21 týdnů
před 11 let 21 týdnů
před 11 let 30 týdnů
před 11 let 40 týdnů
před 12 let 4 dny
před 12 let 8 týdnů