Když jsem se rozhodovala kam na střední školu, každý mě odrazoval a říkal, hlavně ať nechodím na obchodku. Obchodka je totiž jen pro prodavačky a nic se tam nenaučím. Prý tam chodí lidi, co se na základce neučili, ale sem je vezmou. Tak jsem šla na gymnázium díky nátlaku rodičů z větší strany. Myslela jsem, že jsem na top škole, kde získám top střední vzdělání. Jak jsem byla naivní.

Nedávno jsem mluvila s dívkou, která zažila to samé jako já. Všichni jí říkali, ať jde na gympl, že ostatní střední školy za nic nestojí. Kolik dalších lidských osudů je řízeno tímto předsudkem? Samozřejmě že nikdo nám už neřekl, že ano sice získáme všeobecné vzdělání, ale praxi nemáme žádnou. Jak se říká střední škola je vlastně nástavba základky a automatiky se počítá, že každý absolvent pokračuje dále ve studiu na vysoké škole. I v tom mě tenkrát okolí utvrzovalo, že jen lidi z gymplu se na vejšku dostanou, že ostatní mají malou šanci. Upřímně, mrzí mě, že jsem nešla jinam. Vybrala bych si svůj sen a to cestovní ruch. Měla bych teď praxi a nějaké zmaření a věděla dál co s ním. Po maturitě na gymplu jsem nevěděla kam dál. Chtěla jsem do zahraničí, ale na au-pair bych si musela počkat několik měsíců než bych mohla odcestovat.
Po maturitě ne všichni z mého gymnázia šli na vejšku a raději chtěli buď do zahraničí, nebo do práce. Praxi neměli a to požadují všude. Pomohli jim kontakty naneštěstí ale ne všem. Kamarádka moje už 2 roky shání práci a nic. Nadává na to, že šla na gympl a neřídila se tenkrát svým vlastním přesvědčením. Takže zbývá otázka co s těmi, kteří absolvovali gympl, praxi mají nulovou a na vejšku se nedostanou? Tito studenti jsou pod tlakem, aby se někam dostali, okolí to od nich přece očekává.

Mrzí mě, když vidím své přátele, kteří si podali přihlášky všude možně, jen aby se někde uchytili. Bohužel některým z nich vyšla možnost, kterou nikdy studovat nechtěli a ztrácí zbytečně rok. Například můj kamarád z právnické rodiny si vždy přál následovat své rodiče. Dřel celé 4 roky, ale nedostal se. Šel nakonec na ekonomku, kde je nešťastný a teď každým dnem počítá, že ho vyhodí. Ptala jsem se ho, proč za ten rok práva nezkusil znovu. Odpověděl, že už to nemá smysl, že se stejně nikam nedostane. V mých očích to byl vždy člověk, který si chtěl splnit sen, ale ten, i když pro něj má stále velký význam, nemá odvahu si splnit. Nevěří si. Je znechucen tím, co musí studovat a to mu otrávilo chuť studovat dál. Přála bych si, aby se nebál a dál se snažil o svůj sen, který reálný je, jen si musí opět věřit.

Většina z nás neví, kam jít po základní škole. Někdo zvolí školu na radu svých rodičů, někdo školu nejblíže svého bydliště, někdo zas školu, kterou by opravdu studovat chtěl a někdo ještě neví, co bude dělat dál, tak jde na gympl a pak se uvidí. Neříkám, že gymnázium je špatná věc. Jen nebyla to pravé pro mne. Pro lidi, kteří mají přesně plány, kam jít dál, a chtějí pokračovat na vejšce, rozhodně doporučuji, ale i ze střední školy je možnost studovat dál. Můj kamarád, který studuje obchodku, má k mému překvapení stejné předměty jako já a učí se i to, co jsem se učila já, jen k tomu má ještě předměty odborné a nemá fyziku, chemii a biologii. Nyní, když se připravuje na maturitu, mu pomáhám s otázkami a pořád si říkám, že jsem měla jít studovat to, co by mě skutečně bavilo. Škoda, že jsem nešla na školu, kterou jsem si vysnila. Teď už jdu cestou naprosto jinou a mám cíle jiné.