Vůně léta

Vůně,
jenž dýchá z louky
krade mi mé sny
a vše další,
což ani neznám
a je mým dávným přáním.

Léto míhá stínem svým
i do stínu lásek,
které marně bloudí tmou
a správnou cestu najít nemohou
ke svému cíli.

Čas někdy bývá touhou být náš,
kde lásky tiše bloudí údolím stínů
krajin zlých
bez léků a pomoci.
Václav Sikora