Nikdy jsem nevěřil, že se mi to snad někdy stane. Bydlel jsem na Slovensku u rodičů a s 5 sourozenci. Studovat a vydělávat jsem jel do Prahy. Všichni jsme se rozutekli do světa. Sestry se chtěly vdávat a měly za koho, já byl stále sám, nikdo mě nechtěl a raději jsem nikoho ani nehledal. Byla by to zbytečná ztráta času.
Jednoho dne mi přišla zpráva. Divil jsem se, kdo mi píše, číslo nemám v seznamu. Aha, je to omyl. Rád odepíšu. Ptal jsem se, kdo je na druhé straně telefonu, kdopak mi to píše. Odpověď, promiňte spletla jsem se, Radka. Mě to nevadilo, nudil jsem se, a tak jsem Radce napsal. Psal jsem jí něco o sobě a také, že bych si rád s ní psal. Ona ráda souhlasila. Tak jsme si dlouhou dobu psali sms-zprávy. Po dvou měsících jsem se rozhodl, že ji napíšu dopis, jednak je to už málo používané, a já rád píšu ručně. Z písma poznáš zda je to upřímné. Souhlasila a dala mi svou adresu. Hned ještě v ten den jsem ji napsal dopis.
Chtěl jsem ji zaujmout, tak jsem ji napsal v úvodu krátkou báseň. Neměla to zrovna v životě jednoduché. Já jsem chápal její rodiče, že je na prvním místě škola a pak zábava. Také jsem byl student. Líbila se mi, fotky s věnováním jsme si hned poslali, abychom viděli s kým si píšeme. Ona se mi divila, proč nemám žádnou holku, že vypadám dobře, ale já když jsem to četl, tak jsem se začervenal. To mi málokdo řekl či napsal. Ona byla hezká, tmavovlasá a modrozelenooká holčina. Byla ode mě mladší jen o 4roky, já dokončil studia na střední a ona začala. Začátky jsou právě nejhorší.
Později jsem zjistil, že mé číslo nemá jenom Radka, ale i jiné slečny. No to víte, stačí když jedná se svěří druhé, a je to hned, uvidí jeho číslo, a ta co je opravdu potvora jí ho bude chtít přebrat… Hold se to stává, stalo se to i mému kamarádovi, takže jsem to tak trochu věděl už dávno, ale už to vím, jaké to je. A dokonce se to přihodilo i mě a zrovna u dívky, která mě dost zajímala.
V obchodech mě rozptylovaly různá romantická přání, dárečky atd… Záviděl jsem párům, které jsem potkával každý den, jak se drží za ruce, líbají se, podnikají spolu vše. Chtěl jsem to také. Když je člověk zamilovaný, tak to někdy bolí, smutní za zpřízněnou duší…
Radka mi řekla, že nerozdávala mé číslo. A v tom ji věřím, proč by to dělala. Byla přece jen jediná ze třídy, která neměla kluka. A také její kamarádky ze základky si z ní dělali srandu, že nikoho nemá. Což mi jí bylo opravdu líto.
Už několikrát jsem chtěl za ní jet, jenomže, když jsem jel vlakem cestou na Slovensko k našim, tak to bylo vždy přes noc, takže jsem bohužel nemohl ji říct, aby za mnou přišla, a také sem jí nechtěl dělat doma peklo, že by někam chodila ven místo učení do školy.
Ta druhá mi začala psát. Zpočátku jsem nijak nereágoval, až pak když mi začala psát, že pojede i s Radkou na výlet do Prahy… Radka mi to sice také oznámila v ten den, ale až později, až když jela cestou ze školy domů. Měl jsem z toho radost, že nebude tak daleko, a že si ji už nějak najdu v Praze. Ale před výletem se mi přestala Radka ozývat.
Její tzv. kamarádka mi začala psát, že má Radka nějakého kluka, že se o mě nezajímá, že se jen chtěla nějak odreagovat a že jsem jí na vše naletěl… Psala mi,kde budou ubytovaní, ale každá třída byla někde jinde. Nenapsala mi kde bude Radka. Psal jsem jí dopis,ale ten přišel pozdě. Volal jsem jí, ale bylo pořád obsazeno, a po pár dnech už číslo neexistovalo. Měl jsem strach,co se stalo, nevěděl jsem co je s ní, co je pravda atd..
Já hlupák si dál psal s tou kamarádkou a ta ji tak pomlouvala, a hlodala do mě víc a víc, až jsem podlehnul. Bohužel, jsem slaboch. Se zlomeným srdcem jsem napsal poslední dopis na rozloučenou. Napsal jsem ji, že už ji nikdy otravovat a omezovat život nebudu…
Dal jsem v práci výpověď a odjel jsem k rodičům na Slovensko. Bolí mě to dodnes, poslal jsem ji pohledy na svátek a narozeniny, ale už jsem neuvedl ani číslo a ani adresu. Telefonního čísla jsem se zbavil v Praze. Je to má osudová chyba. Doufám, že je šťastná. Já na ní stále myslím a vše si vyčítám, ale stejnak by možná takový vztah nefungoval, a nechtěl jsem ji přidělávat problémy.
Je mi to opravdu líto. Zamiloval jsem se a stále jsem zamilovaný, utěšuji se tím, že jsi někde s někým a šťastná. Doufám, že jsem ti tím neublížil…..