bože
líbí se ti to
bože?
tušíš
co pro mě znamená

Ty, jenž si býval ozdobou světa,
teď chátráš nejen na duši,
nikdo ti nedal právo veta,
už jen vítr na tvé dveře buší.

Sněhová vločko v závěji dnů,
která se vrátila do minulých dnů.
Svou tvář jsi na chvíli dala vzpomínkám
a v mnohých do teď nevíš kudy kam.

Mám pocit, že můj život
přestává být můj
přizpůsobuju se, měním se
žiju s tebou ten tvůj
Ale ty mě nevnímáš
když říkám nestíhám, tak stůj
Tak ztrácím sama sebe
své myšlenky, své sny
ztrácím se pro tebe
Tak prosím už stůj.

Nemám sotva řádku
Múzy mé usmrcené
Proklel jsem vás společně
S mou vlastní nenávistí.

jedním z největších
přání
které mě tíží
je
zasloužit si
být člověkem

Láska je
maják v nočním okně
Láska je
let na křídlech vážky

Pobledlá kráso
Počasím se vytrácíš
Jako měsíc vstupuješ mezi mraky

Jen málo věcí v malém bytě schraňoval
-stůl, židle, postel, kniha,
papír, tuha-,
páteř zlomená nad prací, kterou miloval.

V čekárně u lékaře
Brouzdám v katalogu
Za povozem jako páže
Bláto místo jídla
Chlad vztahu?
To raději doušek cigaretového smogu.