AKČNÍ NABÍDKA KOREKTUR DIPLOMOVÝCH PRACÍ A DALŠÍCH TEXTŮ

Jednoduše si vyberete typ korektury. Kvalita, přesnost a diskrétnost zaručena.

Ve všech typech je zahrnuta kompletní gramatická i stylistická korektura. Na vyžádání poskytuji i dodatečné služby - formální úprava, doplnění bibliografie a jiné.

Typ A - do 2 dnů = 1500 Kč/ nezávisle na počtu stran

Typ B - do 5 dnů = 1100 Kč/ nezávisle na počtu stran

Typ C - do 8 dnů = 700 Kč/ nezávisle na počtu stran

Typ D - texty mající méně než 15 NS = 300 Kč

Za skleněnou tabulí okenice se točí svět.
Příroda byla moci zbavena a lidé se ukryli do svých nicotných příbytků.

Po celé zemi zní ohlušující ticho.
Prochází jí nezvaný host.

Mnohým to vytrhlo srdce z hrudi.
Již nejsou mezi námi.

Kuchyní se rozléhá
řinkot růžového porcelánu.

Vzduchem se line poslední vůně koláče.
Pekla jej máma.

Na stole leží lesklý nůž.
Z ocele.

Lze jako píseň- akordy:

Dmi
Ne, už se vážně nebojim,
G
Že se snad zamiluju
C
Jen se mi vážně nechce Ami (promiň)

Dmi
Už nejsem jako ty,
G C
dokážu žít sama v poklidu jen se svými pocity

Bohužel je to tak. Nejen já, ale lidé všeobecně. Možná se zatím skrývá více než si vlastně uvědomujeme.

Znáte to, když se dlouho nic neděje a je relativní klid. Všichni okolo vás se mají vcelku fajn a i vy zažíváte tu slastnou chvilku klidu. V tom nejméně očekávaném okamžiku do vás pokaždé někdo začne hustit nehorázné blbosti a ten klídek je rázem v tahu.

U mě se to děje celkem často, ať už je to v rodině, vztahu, ve škole či v jiných blízkých kruzích. Pokaždé někdo přijde relativně prudit.

Moje opilost stala se tvojí bolestí,
Bohužel, bohudík, bez flašky víc nezjistím
Tvoje naivnost stala se mojí neřestí
Řekni kdo zná cestu z našeho trojneštěstí?

Uprostřed lesa na paloučku,
Sněhurka a sedm kloučků,
velkých jako zralé štěně,
žijou si tam spokojeně.

Když jednou těch sedm zmetků,
šlo zas plnit pětiletku,
na chaloupku kdosi buší,
Sněhurka však nic netuší.

Odpusťte manželky mých rozněžnělých mužů
Odpusťte, že jsem zhasla v rodinném krbu plamen
Omlouvám se jejich jménem, víc Vám nepomůžu
Omluvte je, neplýtvejte slovem sbohem

Moře slov co nejdou vyslovit, stejně jako každá nepravda či lež v nás zůstávají tak hluboko zakořeněné jak jen to jde. Svými trny trhají kusy srdce až z něho nebude nic a ta zlá květina v nás roste každým dnem a vyplňuje nás. To moře slov, jenž nemusí být nutně těmi špatnými, nás zaplavuje a budí v nás tu radost. Možná to nevidíš, ale pro mě jsi vždy tím mořem ty, která ač občas pálí jak slunce a jindy hřeje, je naprosto konejšivé a na tvých vlnách já rád usínám.

Halo pane, máte slzy v očích.
To kulii té slečně, co z toho vlaku mává?
Snad ste si nemyslel, že se za Vámi otočím
Jen proto, že vám ona sbohem dává…

Halo, kam ty slzy zmizely,
Sotva vlak zajel za zatáčku
To už jsme opět přáteli?
To už mi opět říkáš „miláčku“?

Halo pane! ……My dva si už netykáme…..