A místo lásky a tolerance,
ať dítě křičí česky, polsky, německy,
tam nad obzorem, koukni,
tam kvete nacionalismus-
a odhnívá svou vlastní xenofobní štítivostí

Kapka rosy za oknem,
na louce žlutý klas.
Utíkáme před světem,
nezbývá nám čas.

Slova promodralých rtů necitu,
přehnaná gesta, ta chůze tak smělá
ten rytmus, ta píseň, co hruď celou svírá,
ty verše a sloky a refrén a...

Ze všech nejtajnější pro mé pochopení
Nevinný výraz v očích zasněných
Na ty nejtajnější místa zavlečení
Spoutaný v náruč rukou milovaných

Tak málo lásky v jednom srdci,
až mám slzu na krajíci.
Je to slovo v mrtvém bodě,

Padáme
a zas a jen a znovu
a co zbývá než vstát
a co zbývá než dál jít
a co když ne žít a zkusit milovat?

Viděla jsem vlaštovku,
romantickou křídlovku.
Byl to jistě pták,
který se vznesl nad oblak.

A přece zpívají!
Nikdo mi to nevymluví, nikdo,
snad kdyby stokrát chtěl...
ten rytmus, ta vášen, ten žal...

Noc co noc mě provází zlý sen,
do propasti padám jen.
Hvězdy na nebi něco mi tají,
šepot ticha v jinotaji.
Zakrývám si oči, křičím do tmy,

Já zůstala stát, jen tiše čekám .
Ty srdce máš moje, snad marně se lekám.
Stojím a dívám se do dálky, vzpomínky navlékám jak korálky.
Snad zase přijdeš, jak po dni noc, snad poznáš, že chyběls mi moc.