Někdy, když si myslíš, že je vše namířeno proti Tobě. Někdy, když se ani sama v sobě nevyznáš nebo snad sám v sobě. Nezoufej.

Jednou sem již psal článek o tom když lidé pláčou. Co to uvnitř mě dělá za neplechu. Ale když nepláčete, když jste jen v té situaci mezi životem a smrtí. Stačí jen obejmutí?
Vím, že jsou věci, které si nikdo z nás nepřizná. To když s někým sedíme a čekáme na zázrak. Když se s někým popichujete a škádlíte.

Jednu z nejhezčích pražských vilových kolonií objevíte v šesté části pražského obvodu, na okraji Dejvic, blízko zalesněných strání Divoké Šárky.
Historie tohoto exkluzivního bydlení sahá do let 1932-1940. Tehdy zde Svaz československého díla vybudoval sídliště, které se mělo stát ukázkou vzorového bydlení. Urbanistickou koncepci připravil Pavel Janák, jednotlivé domy,většinou horizontálně řazené, pak projektovali známí i začínající architekti, mezi které patřili například: Josef Gočár, Antonín Černý nebo Adolf Benš.

Jsou slova, jež chtěl bych Ti říci. Bohužel pro člověka jako jsem já je to nesmyslné.

Mluvit a psát o tom je jiné, neboť v psaných větách je význam dokonale skryt. Můžu Ti napsat co budeš chtít, že nenávidím Tě a zároveň mohu Tě milovat. Že nechybíš mi, a při tom myslím opak.

Já si na Tebe zvykl a myslím, že Ty to máš také tak. Oba cítíme stejné pocity, ale nikdo z nás to nepřizná. Bojujeme s tím a podléháme. Každá vteřina je pro nás důležitá. Ty a já, byli bychom dobrý pár?

Vadí ti malý byt
Stárnoucí nábytek
Neluxusní neznačkové
Vybavení
Jediné ti uniká

Tento ročník festivalu Noc plná hvězd se honosil podtitulem „Po dvacáté a naposled“. Říkal jsem si, jestliže bude festival pokračovat v tendenci snižující se kvality tak jako v minulých letech, pak je to ztráta času, peněz a úsilí, proto je fajn, že takový koncept končí. Nicméně když jsem viděl program letošního roku, měl jsem smíšené pocity nízkého rozpočtu a velmi zajímavé domácí scény - to by se mohlo povést. A ano, poslední 20. ročník festivalu Noc plná hvězd byla skvělá závěrečná party, jakou si tento festival opravdu zasloužil.

Píši Ti, protože mě trápí spoustu věcí, ale Ty je přehlížíš. Píši Ti, abys nahlédl do mé duše a uviděl tu bolest, ty city, tu lásku, kterou tak přehlížíš. Trápím se, trápím a přemýšlím, jak učinit některé věci, aby byly jinak a aby bylo vše jako dřív.

Ptáš se: "Znáš mě?" a já Ti odpovídám zda znáš Ty sebe. Býval si jiný a pravda, měníme se všichni, ale aby se z citlivého člověka stal naprosto ledový člověk? Či je to jen maska abys ochránil sám sebe? Ve mně však zní otázka jiná- kdy jsi přestal ochraňovat mě?

Nice guys finish last. Tak zní začátek písničky od Chastera See. Ale ona je to krutá pravda. Hodní kluci končí vždy poslední.

Je to dáno genetikou nejspíš. Vždy ten drsnější a silnější, působil pro opačná pohlaví více žádaný. Nejsem proti tomuto nějak zaujatý, ikdyž jsem sám moc tělesné fyzičky nepobral. Nelámu si s tím hlavu.

Všichni jste se s tím jistě setkali. Na světě neexistuje člověk, který by nikdy v životě nezalhal, a zároveň mu nebylo lháno. Říká se, že na světě existují lži milosrdné a druhou kategorií jsou lži jako takové. Kdy však milosrdná lež přerůstá v každodenní záležitost a stává se z ní rutina? A jak se cítí člověk, kterému je ustavičně lháno? Nedokáži situaci popsat objektivně, jelikož jsem v pozici té, které se jenom lže.

Zajímá tě móda a tvorba mladých návrhářů? Tak se přijď podívat a podpořit je na festival mladé módy ARCOLOR. Arcolor je festival mladé módy, který si bere za cíl prezentovat tvorbu našich nadaných módních designerů. Přivádí módy do ulic…

MÓDA PRO LIDI - MÓDA MEZI LIDI

Občas. Když vidíš věci jinak. Jsi pro lidi blázen. Co když je to naopak?

Nemusí být nutně blázen ten kdo vidí věci otevřenýma očima a míří přímo k nějakým cílům. Nemusí být blázen ani člověk co „věří na víly“, jelikož pro něho to může být opěrným bodem.