Seděla jsem.Nevnímajíce okolí, seděla jsem dál.Na okraji lesa s kufry a děšť mě hladil po tváři.Byl to přesně rok.
Rok, co Katrininy rodiče zahynuli při autonehodě.Jeli tenkrát pro Katrinu na internát.Pozdě večer.Katrina byla na diskotéce s přáteli, měla u sebe věci z internátu.Ale táta s mámou nepřijeli.Srazil je nákladní vůz.Řidič byl opilý.Katrina pláče, nemůže dál.Prarodiče jí měli v péči, ale jakmile jí odbylo 18 let, vzdali se jí a vyhodili z domu.
Katrina během měsíce ztratila kamarády, nedodělala školu, neměla nic, ani peníze.Večer utíkal jako voda a Katrina stále seděla na okraji lesa u autobusové zastávky. Náhle kolem ní projelo auto. Pořád čekala, že se pro ní někdo vrátí.Katrininy oči se rozzářily. Auto se vrátilo zpět a zastavilo. Z auta vylezl pohledný muž, celý v černém.,,Slečno jste v pořádku?" otázal se muž.Katrina seděla a mlčky koukala na muže.,,Jste celá mokrá, pojďte, sedněte si do auta, odvezu Vás a vše vyřešíme." Byl galantní.Chytil jí něžně za ruku a doprovodil jí do auta.Katrina byla zmatená, nevěděla co si má myslet. Dorazili k velké bráně, která se otevřela a muž vjel do velké udržované zahrady. Zastavil před luxusní vilou. Pobídl jí. Spadla jí čelist nic tak krásného v životě neviděla. Muž jí ukázal pokoj, ve kterém bude spát. Vybalila si věci.Nemohla uvěřit, že na tom krutém světe jě někdo, tak milý a ochotný,
začala neznámému muži důvěřovat. Když si vybalila věci, kráčela dolů po schodišti.,,Pojď se umýt, musí ti být zima!" řekl vřele neznámý muž. Odvedl jí do koupelny, kde byla velká vana. Muž z ní svlékl šaty.Udivovalo ho, že se Katrin nestydí. Už od malička byla odvážná.,,Jsi tak jiná." šeptl jí do ucha muž a ponořil jí do vany. Jemnou houbou jí omýval. Katrina nemohla z neznámého muže spustit zrak. Tolik se jí líbil. Po té co jí umyl, hodil jí na kamenný stolek osušku a župan. Odešel.Katrina se utřela, převlékla se a šla hledat muže. Nikde nebyl. Sedla si k oknu a vyčkávala. Měla se tak užasně. Pozorovala tvář měsíce a jeho následnice, plné zlatých odlesků. Zaslechla motor auta. Odběhla do obývacího pokoje, kde si ladně lehla na pohovku a očekávaním usnula. Ona věděla ja se má chovat, vždy chtěla být ta luxusně oblékaná dáma .Myslela si, že už je to odní jen kousek, chtěl pro to udělat vše. Neznámý
muž uviděl spící Katrinu na pohovce. Přistoupil k ní a políbil jí na hebké rty. Otevřela oči a usmála se. Muž si k ní přisednul a otevřel láhev sektu.,,Mimochodem, jmenuji se Katrina!" odvážila se.,,Těší mne, půvabná slečno, já jsem Alexandr." a políbil jí ruku. Katrina byla štěstím bez sebe. Ze šampaňského začala být povolná.Alexandrovi pověděla svůj osudný život.Pohladil jí po vlasech a odvedl do postele.,,Víš, ty jsi báječná žena, jsem do tebe zblázněný!" začal ji vášnivě líbat, položil ji na postel a pomiloval jí.Katrině to bylo přijemné.Druhá noc se opakovala.Vznášela se, byla zamilovaná.Ráno se vzbudila a v domě ani noha.Hledala Alexandra, ale ten nikde.Katrina něco málo uvařila a šla si lehnout.Vzbudila se až navečer.Slyšela dva hlasy.Sešla ze schodů do kuchyně.Bohužel, viděla jen Alexandra, který jí přivítal polibkem a doprovodil jí zpět do pokoje.,,Katrino, tady na posteli máš v krabici šaty, které si oblečeš dnes, zítra budeš mít jiné!" řekl odměřeně Alexandr.,,Jo, málem bych zapomněl, tady Sabina ti pomůže." Sabina vešla do pokoje.Byla hrozně oblečená.Měla na sobě krátké tričko pod prsa a minisukni.Pořád jsem měla pocit, že jí znám.,,Ahoj, já jsem Sabina, ale ty mi říkej Sab.Budu ti pomáhat ráda, aspoň budu mít novou kamarádku.Ukaž tedy ty šaty." oslovila mě Sab.,,Já jsem Katrina." Otevřela jsem krabici.Předemnou se rýsovaly dlouhé červené saténové šaty s červenými lodičkami.,,Páni!Alexandr tě musí mít rád, když máš takové šaty!" podotkla Sabina.Rozplývala jsem se.Přijeli jsme do luxusního baru.Alexandr mi nabídl svou levici.Sab se od nás odtrhla a šla mezi hlouček mužů.Objednal mi drink.Naklonila jsem se k němu a šeptla mu do ucha:,,Miluji Tě!"Jen se pousmál.Po hodině mě seznámil s nějakými muži.Vypadali zdvořile.Všichni muži mi věnovali své laskavé pohledy.Byla jsem v té nejluxusnější společnosti.Kolem ranních hodin jsme odjeli domů, ale bez Sab.Přišlo mi to divné.Zalehla jsem a spala až do odpoledne.Sab ležela na pohovce a sledovala televizi.Ihned jsme se přivítali.Rozhodli jsme se, že uděláme jablečný závin a palačinky se špenátem.Vaření nás natolik unavilo, že jsme si s jablečným závinem zalehli na pohovku.Schylovalo se k večeru.Alexandr dorazil domů.Najedl se.,,Katrin, mohu s tebou na chvíli mluvit?" zeptal se.,,Ale ano, můžeš." odpověděla jsem a kráčela sním do pokoje.,,Miluješ mě Katrino?"...,,Ano, miluji tě!"..,,Víš, dochází nám peníze, musíš prodat své tělo, jestli chceš, abychom byli spolu."..,,Dobrá tedy, udělám to pro tebe."Hodil mi krátké šaty na poste, políbl mě a dodal:,,Sabina ti vše vysvětli." Sabina za mnou příšla.Vzala jsem si ošuntilé krátké květinové šaty, podvazky, smotala si vlasy do drdolu a rty si namalovala rudou rtěnkou.Alexandr nás odvezl do baru.Neseděla jsem už ve společnosti sním, kde se skvěle bavili.Seděla jsem se Sab mezi muži, kteří si nás kupovali.Byla jsem jako ona.Starší chlapík mě odvezl neznámo kam.Svlékla jsem se před ním, lehla si do neustlané postele a nechala se využít.Chlapík mi zaplatil a odhodil mě jinému muži.Nelíbilo se mi to, ale dělala jsem to pro Alexandra.Několik měsíců, jsem se živila jako prostitutka.Žila jsem v nostalgii.Chtěla jsem patřit do luxusní společnosti, mezi tím jsem patřila na společenský okraj.Alexandr už si mě ani nevšímal.Byl srpnový večer, jeli jsme tentokrát dřív, než bylo v plánu.V baru nikdo ještě neseděl.Jen dáma, vskutku přepychově oblečená a pozorovala nás.Sedli jsme si ke stolku.,,Sab, jak dlouho děláš prostitutku?" dotázala se.,,Můj otec, mě roky sexuálně zneužíval, pak jsem v tomto baru potkala Alexandra, který si mě vzal k sobě a nakonec mě donutil dělat tohle, už rok a co ty?"...,,Můj život též není pohádka.Před rokem mi umřeli rodiče.Těžká autonehoda.Prarodiče se mě vzdali."...,,Tvoje rodiče měli autonehodu?A jak se jmenuješ?"..,,Jsem Katrina Wilsonová, proč?"...,,Katrin, to seš ty?Já jsem Sabina Stuartová, my dvě jsme sestřenky!"..,,Pane bože, a já, že jsem tě už někde viděla!"
Objali jsme se.Pověděla mi, že její matku před léty otec vyhodil.Prý dodnes Sab hledá.Náhle neznámá dáma se zahaleným obličejem zvedla, šla k Alexandrovi, něco mu povídala.Do baru se začali hrnout muži.Ani né 5 minut a už jsem prodala své tělo.Připadala jsem si tak pošpiněná.Každý galantní muž mě ihned odsoudil.Ráno jsme přijeli zpět k Alexandrovi.Napustila jsem si vanu a Sab si lehla v obývacím pokoji na pohovku.Omotala jsem si okolo těla osušku a šla do svého pokoje.Přistoupil ke mě muž, poměrně starý.Odhodil mě na postel.,,Drž ty děvko, pořádně si s tebou užiju!"...,,Prosím pane, nechte mě, jsem opravdu unavená."..,,Drž hubu ty šlapko!" Bránila jsem se.Ale nešlo to.Muž byl natolik surový, že jsem krvácela.Při své potřebě přestal.Oblékla jsem se do županu a utíkala za Alexandrem.,,Alexi, on mě znásilnil!" plakala jsem a objala ho.,,Ta tvá děvka je uječená a neschopná, nezaplatím ti nic!" odvětil muž a odešel.,,Katrino, prober se!Nabízel jsem tě, těm nejbohatším mužům a ty uděláš tohle?Jsi jen naivní holčička,která vidí vše růžově.Už mi nelez na oči!" Alexandr jí několikrát udeřil.Katrina šla k zemi.Kopal do ní.Sab jí zvedla ze země a odnesla jí do pokoje.Někdo přijel.Alexandr otevřel dveře a Sabina nevěřila svým očím.Viděla svého bratra.Odmlčela se.,,Dobrý den, jsem pan Patrícius, včera s Vámi, v baru mluvila jedna dáma, měl bych zájem o obě prostitutky.Stráví u mne pět dní.Zaplatím předem."Alexandr souhlasil.Patrícius mu vložil danou částku do dlaně.Sabina přiběhla ke mě do pokoje.Zabalila nám věci a pomohla mi do auta.Poznala jsem Patrika.Mlčela jsem.Naposledy jsem se podívala na Alexandra.Byla jsem hloupá, prodávat tělo kvůli němu.Odjeli jsme.,,Patriku, jsi naše záchrana.Mám užasného bratra!"..,,Sabi, kdybyste si včera spolu nebavili v baru, matka by Vás nepoznala." Zajeli jsme k velkému domu, vypadal jako zámek.Nastalo velké objetí.Konečně můžeme vyprávět příběh s radostí.Nový pohádkový život.Trvalo mi to dlouho, než jsem se vypořádala s tím, že jsem se živila jako prostitutka.Několikrát jsem viděla Alexandra,ale nestála jsem mu ani za pozdrav.To já našla smysl života, on za pár let zjistí, že se mohl mít líp, bude z něj troska.Možná pozná,že se ženy mají hýčkat a né sprostě využívat.
Každý má právo na to, jak se svým životem naloží.