Lenka Černá, scénář Dopis na rozloučenou
Dopis na rozloučenou aneb příběh v Dopisech
(Lež má krátké nohy a s kreditkou v kapse vám stejně nikdo nic nezaručí aneb o tom kterak se důvěra k manželovi, sestře ani nikomu jinému jedné paní hodně nevyplatila.)
JEDEN DEN A VÁŠ ŽIVOT SE RAPIDNĚ ZMĚNÍ aneb REKLAMA NA NAIVITU

(12.3.2082, 11,30)
Drahá Maruško,

Scénář - Odměněná dobrota
EXT. RÁNO
Krásné ráno. Svěží větřík si pohrává se stromy obsypanými květy, horké slunce vyhřívá střechy domů, všechno je v jednom květu, ptáčci cvrlikají a létají k otevřenému oknu druhého patra činžovního domu. Okno je bez záclon, v něm sedí půvabná Klementýnka a marnivě se dívá ven.
INT. RÁNO (byt č. 3, činžovní dům)

Nemůžu spát. Myslel jsem teď na dost věcí. Na to, co jsem všechno zažil a co mě ještě čeká, na to, jak čas neúprosně plyne a nic už nikdy nebude stejný, myslel jsem I na to, jaký jsou lidi kolem mě a jaký jsou lidi vůbec, myslel jsem na svoje dávná přání a touhy a na svoje touhy současné…myslel jsem na tebe. (Jmenovaná), ty jsi všechno, po čem jsem kdy v životě toužil! To až s tebou přišlo všechno hezký v mým životě! To s tebou jsem začal myslet na budoucnost. S tebou, právě teď jsem neuvěřitelně šťastný!

Matfyzák mi nadbíhal v tanečních. Bylo mi patnáct. Jemu dvacet. Já si myslila na panenky, on na matematický derivace. Když byla pánská volenka, tak si pro mě chodil. Na naše první oficiální rande měl modrý tričko s límečkem, oblíbené brýle. Čekal před Obecňákem. Dal mi kytku a já měla super pocit. Bylo to první a poslední rande. Na rozloučenou mi dal pusu. Hroznou. Líbání slimáků v sezoně. Přišla jsem domů a napsala, že chci bejt jen kámoška. Párkrát jsme šli ještě do divadla a pak byl klid. Po pěti letech si mě chtěl přidat na fejsbůk.

Zase se musím dívat na to, jak mi ty vlasy nesnesitelně trčí. Několikrát jsem si je už zkoušel navlnit tím gelem, ale jak je vidět, nepomáhá to. Tahle růžová košile mi dneska výjimečně sluší, třeba si toho konečně všimne. Měl by si toho všimnout. Já se tak strašně bojím, že zase nastane to trapné ticho, přitom, když jsme se viděli naposled, i on vypadal, že by snad mohl mít zájem. Ještě upravit kalhoty, černý pásek, hm, docela sedí, Eliška je hrozný zlatíčko, je to nejlepší holčina, kterou znám.

Dívám se na obraz v zrcadle a sním....

Tento text je vytvořen z pohledu "druhého já Doriana Graye".

Pohled do zrcadla
Vidím se v zapomnění

Bohužel je to tak. Nejen já, ale lidé všeobecně. Možná se zatím skrývá více než si vlastně uvědomujeme.

Znáte to, když se dlouho nic neděje a je relativní klid. Všichni okolo vás se mají vcelku fajn a i vy zažíváte tu slastnou chvilku klidu. V tom nejméně očekávaném okamžiku do vás pokaždé někdo začne hustit nehorázné blbosti a ten klídek je rázem v tahu.

U mě se to děje celkem často, ať už je to v rodině, vztahu, ve škole či v jiných blízkých kruzích. Pokaždé někdo přijde relativně prudit.

Moře slov co nejdou vyslovit, stejně jako každá nepravda či lež v nás zůstávají tak hluboko zakořeněné jak jen to jde. Svými trny trhají kusy srdce až z něho nebude nic a ta zlá květina v nás roste každým dnem a vyplňuje nás. To moře slov, jenž nemusí být nutně těmi špatnými, nás zaplavuje a budí v nás tu radost. Možná to nevidíš, ale pro mě jsi vždy tím mořem ty, která ač občas pálí jak slunce a jindy hřeje, je naprosto konejšivé a na tvých vlnách já rád usínám.

Člověk se v životě neustále učí. Učí se novým věcem a stále dokola se učí milovat. Jakoby to snad pokaždé zapomněl.

V životě potkáte lidi, které milovat můžete nebo musíte, na druhou stranu jsou tu i tací, které milovat nesmíte. Což se spíše vidělo v dávných šlechtických rodinách, kdy si princ/princezna nemohli vzít toho koho opravdu milovali. Byli to většinou sňatky z rozumu a praktikovalo se to nejen v šlechtických kruzích.

Jelikož soused má stodolu a my jen chalupu, dáme jim svou dceru a bude vystaráno.

„POPELKA V NÁRODNÍM“

1. DEN: INT. BYT MANŽELŮ ČERNÝCH
Eva Černá, svérázná žena středních let a Alfons Černý, milé a plaché povahy spolu bezdětně žijí už několik let. Často vedou silné debaty o praktických stránkách života, v nichž si nedokážou porozumět. Týna je Evina nejlepší kamarádka a věrná společnice.
EVA (volá Týně)