Co jsme pro naše štěstí schopni obětovat? Má vůbec smysl být šťastný když je to většinou jen chvilkový stav? Rozhodně ano!

Bez toho trochu štěstí by byl život šedivý jako kožíšek kostelní myšky, která pro své štěstí hledá trochu jídla po návštěvnících nedělní mše.
Nám obyčejným lidem ke štěstí stačí rodina a vztah postavený ne pevném základu s přítelkyní, které můžete naprosto věřit, nebo si to alespoň myslíte. Tak jako ve všem je mnohá tajemství i ve vztazích, jak přátelský tak osobních i rodinných je skryto mnoho, jenž jen málo kdo objeví.

Štěstí je stav mysli a těla v dokonalé rovnováze, pokud Vám v životě nebude chybět Láska a peníze na jídlo, budete pravděpodobně šťastní než bohatí lidé bez opravdové Lásky, jelikož kdo má peníze má moc a koupit si může co si zamane i Lásku na pár sekund v nějakém hodinovém hotelu. Bohužel s opravdovým štěstím to má jen pramálo společného neboť štěstí se rozvíjí s časem, je to určité pouto, které je na první pohled pevné jako nejtvrdší ocel, ale ve skutečnosti se rozlomí stejně snadno jako když si ulomíte kousek z tabulky čokolády.

Co vše jsme ochotni obětovat pro štěstí? Pokud Vám někdo nabídne Vaší vysněnou práci nebo po dlouhé době zahlédnete člověka, do kterého jste tajně zamilovaní a víte, že on o Vás stojí také bude Vás to k vizi štěstěny táhnout jako magnetem. Jenomže to co je pro nás štěstí může být pro druhé neštěstím. Vysněná práce, ve které budete od nevidím do nevidím nepotěší Vaší rodinu i když se budete vracet s pořádnou sumičkou na výplatní pásce, zanechat pevného vztahu jen pro chvilkový pocit štěstí z touhy po jiné "Lásce" je také nesmyslem, jelikož si možná, říkám možná protože co já vím třeba to bude ještě krásnější vztah, časem uvědomíte, že tu pravou Lásku jste nechali jen pro chvilku.

Každý z nás si jistě prošel nějakou nabídkou nebo nutkáním, které na oko slibovalo štěstí a touha nás hnala kupředu, právě ta touha je největší nepřítel štěstěny. Ptáte se proč? Protože jakmile naše primitivní centrum touhy začne něco chtít neovládneme se a jdeme zatím i když to znamená spousty zlých věcí, které v následujících okamžicích způsobíme blízkým lidem, je nám to jedno protože přeci jde o to co chceme a my to musíme mít.

Pokud jste na druhé straně barikády a víte, že dotyčnému nevědomky bráníte ve štěstí co by jste udělaly? Sobecky byste bránili to Vaše štěstí nebo ho dopřejete i svému protějšku ať už se jedná o kamarády, rodinu nebo vztah. Pokud opravdu máte rádi lidi kolem sebe měli byste každého z nich pomoci "dokopat" k jejich štěstí a nic za to neočekávat, udělat tu službičku jen pro Vás, jelikož to za ten pocit zřejmě stojí. Pokud se jedná o vztah je to těžší varianta neboť tam hrají svou roli city a Láska. Zamilovanost trvá prý jen pár chvil, ale to není úplná pravda, jsou lidé co milují po celý vztah i když jejich protějšek může být přelétavý, na štěstí toto není můj případ, z ničeho nic si uvědomí že Vás vlastně nemiluje a miluje svou dlouholetou kamarádku, Vy to samozřejmě víte a teď nastupuje otázka. Nechat ho jít za svým štěstím nebo bránit to své?

Ať už zvolíte jakoukoliv variantu věřte, že to bude boj na dlouhou dobu a ztráty na obou frontách budou drastické. Není žádná střední cesta a nikdo Vám správně neporadí co dělat, každému totiž vyhovuje něco jiného co se týče ofenzivního a defenzivního postavení. To jestli Vám to zato vše stálo poznáte také jen postupem času, bohužel ve všech záležitostech má hlavní řeč čas to neovlivní nikdo z nás.

Ať už jste na jakékoliv cestě za štěstím nebo odpočíváte se štěstím v náručí chraňte si ho, štěstí je pomíjivé a lehce se zvrtne v neštěstí z Vaší krásné cesty může vzniknout strašidelný běh lesem a ze štěstí v náručí okovy.

Přeji všem hodně štěstí, každý na něj máme nárok i když ne každý má stejný příděl.