Bílá holubice

Marné čekání na něco, co není.
Zpěv kopretin, smutek letního jmelí.
Ráno se probudím a zase umírám.
Tento den je poslední.
a přece to nic nezmění.
Vlastí dráha života pevně stojí.
Jak kyvadlo hodin, které se nikdy nezastaví.
Smysl života je v tom, že žádný není.
Chci umřít a přece čekám na svolení.
Vždy se směju, protože vy se smějete.
Vždy pláču, protože vy pláčete.
Hruška na jabloni ten pravý smysl dává.
Optimismus napumpovaný v lidských žilách,
ten pravý smysl postrádá.
Bílá holubice a černé vrány.
Kolotoč duší znovu z dálky:
Černá vrána a černé vrány.
by Joseph