Dnes se přeneseme zpátky do 60.let minulého století. Toto období bylo érou liberalizace, moderní demokracie, která se projevovala nejen v muzice, ale také v módě a v životním stylu. K moci se dostala poválečná generace mladých, která začala vlastní rebelii. Na veřejnost se dostávaly otázky všeobecných tabu jako homosexualita, potraty, cenzura. Nová odvážná móda přinesla např. vynález minisukní od Mary Quant. Jedno z jejích hesel znělo: "Beautiful si boring, ugly is interesting" ("krásná je nudná, ošklivá je zajímavá").

Na scénu se vyhoupla pop-kultura. Pro Británii to byla doba vlády pop-kultury, která se odehrála jak v muzice, tak i v kultuře. Z nejznámějších hudebních skupin této doby musíme zmínit The Beatles, které snad ani není třeba představovat. Připomeňme si však některé z jejich písniček.

Písnička I´ve just seen a face obsahuje slova:
"Falling, yes I am falling
And she keeps calling me back again"
Číší z celého songu pocit poblázněné, střeštěné lásky, která nás vede do neznáma, ale je to zároveň natolik vzrušující, že se tomu plně oddáme. Alespoň takový pocit z toho mám já.

Další známé a oblíbené písně se jmenují "All my loving", "Hey Jude" "Let it be", "Yesterday" a spoustu dalších.

Mohu navíc také doporučit dva filmy:

Jeden je o Beatles přímo, komediální ukázka začátku jejich kariéry a právě zmíněná Beatlemania. Jmenuje se A Hard Day's Night z roku 1964.

A druhý film, který jsem zkoukla a líbil se, není o Beatles, ale všechny přezpívané písničky, které tam zazní jsou původně od Beatles. Jedná se o takovou americkou verzi Rebelů. A film se jmenuje Across the Universe z roku 2007, docela nová záležitost.