Není lehké podívat se Ti do očí
a říct ti, co k tobě cítím.
Byla bych jako kapka deště,
co proklouznout chce krupobitím,
bez škrábanečku na líčku,
bez utrhnutého knoflíčku,
bez Tebou daného políčku.

Není ani lehké obejmout Tě
a pošeptat Ti milá slovíčka.
Byla bych jako vločka sněhu,
co bojí se teplého sluníčka,
co straší ji krbová písnička,
co vkládá slzy lidem na víčka.

Není už vůbec lehké k Tobě přistoupit,
štěstím zavřít oči a políbit Tě.
Byla bych jako první jarní lístek,
třesouc se jako právě narozené dítě,
třesouc se s otázkou na rtech: "Smím Tě?",
třesouc se v obavách a dopovědět: "Milovat?"

Lucišek