Dáma mnoha tváří

V podvečer,v noci,klidně i z rána,
může tě přepadnout stará známá,
tváříc se pyšně jak luxusní dáma
a příště zas skromně, jak hodná máma.

Kde kdo před ní strachy utíká,
jiný zas rád jí své srdce odmyká...
Někdy ti nabídne tichost lesů,
jindy tě zabíjí hlasem děsů.

Bývá voňavá jak královská lilie,
přesto se může zdát,že s ní nic nežije.
Sedne si na tebe,nebo na souseda,
kdy přijde-odejde,ptej se vševěda.

S ní před zrcadlem vidíš vždy jen sebe,
vysmívá se,polituje,až tě z toho zebe.
Chutná jak pepř i sladká dobrota,
kdo jiný než dáma,jménem Samota.