Dům života

Není času ani sil
znovu stavět dům,
když se popáté boří
až k základům.

Tíhou svých cihel
udusil všechny vzpomínky,
pěkně po jedné,
každou zvlášť...

Ze zdí osudu padá prach
a přímo do očí štěstí,
kterému se smrtelně směje
a mává navždy adieu!

Kusy domu plné života
mizí v ruinách dnů
pohřbené hlínou zapomnění
a stopami minulosti...
Václav Sikora