Příteli, dávný příteli,
což sis nevzpomněl,
příteli, dávný příteli,
už ses rozpomněl?

Je to dávno, dlouhá doba,
kdy ses naposledy smál.
Jak´s to je dopadl,
jak je to dlouho, co ses smál?

Příteli, dávný příteli,
což sis nevzpomněl,
příteli, dávný příteli,
už ses rozpomněl?

Co tenkráte na louce,
jak jsme byli,
když foukal vítr lehounce,
a my o báječných časech snili?

Příteli, dávný příteli,
což sis nevzpomněl,
příteli, dávný příteli,
už ses rozpomněl?

A co tenkrát, jak byl ten den,
tvá tvář smutná byla,
jak´s mi vyprávěl vzpomínky jen,
a já o tvém úsměvu přitom snila.

Příteli, dávný příteli,
což sis nevzpomněl,
příteli, dávný příteli,
to´s na mě dočista zapomněl?