Dopis na rozloučenou

Dovolte mi odejít
Docela tiše
Odplížit se po špičkách
Odplazit se
z tohoto místa

Jsem příliš uvězněná v tomhle známém
přeznámém
prostoru

Nenechte mě odejít
Přimějte mě zůstat
Jsem příliš prorostlá s tímhle městem
Místem sladkého vzdoru
a uctivého opovrhování
vším
a ničím

Nedovedu hrdě uchopit otěže Osudu
do svých mladých
rozechvělých rukou

Příležitost bývá krutá-
nemá slitování
Ke vzpomínkám
citům
přátelství

Je čas jít
Je čas vytasit drápy
A začít bojovat

Příležitost bývá laskavá-
dává podnět k velkým činům
Tváříce se hodna obětí,
které jí skládáme

Odpusťte
Odcházím
Plna tesklivého strachu
Omámena horečnatým nadšením
Odhodlána k velkým činům
Připravena na cokoliv
Kromě prohry

Vězte,
že odcházím
Ne nešťastně
Ne příliš šťastně
Se srdcem ztěžklým melancholií
Se srdcem nedočkavým očekáváním

Vězte,
že se vrátím
Ne pozdě
Ne příliš brzy
Zušlechtěná samotou
Posilněná steskem
Prostoupená poznáním
Nic netušíc

Odpusťte,
nejsem s to zůstat
Jsem příliš hladová
Má lví podstata
prahne po nových výzvách
Jsem víc kočkou než čímkoliv jiným
Mé lví srdce dí:
zvítězím, zvítězím,...

Tak tedy...
-sbohem!
Odcházím...