Hlas

Šílím strachy, když s tebou nejsem.
Bojím se o tebe, když bouřka venku řádí.
Třesu se, když jsi z města pryč.
Jen tvůj hlas mě vžycky na srdci hladí.
Je to důvod, proč mám ráda tvé telefonáty dlouhé.
Umíš utěšovat vždy a všude.
Vím, že vyplýtváš své lásky na mě hodně
a stejně ti i přes to nějaká zbude.
Toužím poslouchat tě v krušné chvíli,
v ty okamžiky má duše sílí.
S tebou je vždy všechno krásné,
lehce se mi píšou tyto básně.
Ráda si s teboou povídám celou noc,
dáváš mi tím velkou moc.

Miluji Tě!