Hořkosladké…

Hledá odpovědi, protože něco není v pořádku. Sleduje znaky, blízko je oheň. Obává se, že co nejdřív přijdeš na všechny její nebezpečné úmysly. Je to ve tvých očích, to co si myslíš. Bojí se tvého úsměvu. Bojí se tvojí blízkosti, je ledová.
Umírá, aby chytila dech, proč se to nikdy nenaučí. Ztratila veškerou důvěru, kterou si je jistá, ale ty ses jí snažil otočit. Můžeš stále vidět její srdce, všechny její můry zmizí, když ví, že je s tebou. Neopovrhuj jí, protože to co potřebuje dělá z jejího srdce lepší místo. Dej tomu něco, čemu může věřit, tak neodcházej. Musíš jít? Přeje si, aby toho nikdy nenechala, ale ví, že je jenom jeden krok k tomu, aby se otočila. Zaslepená tebou nemohla slyšet všechen ten šepot, který ji varoval. Vidí anděly, pošle je ke tvým dveřím. Neexistuje už žádný únik, žádný soucit, ani žádné výčitky – protože si stále pamatuje, ten úsměv, když jsi ji vyhazoval pryč. Vzal jsi její srdce, lhal od začátku, ukázal ji sny, přeje si aby byly skutečné. Všechno to byla jen lež. Jiskřiví andělé nevidí tvoje temné úmysly, tvoje city k ní. Padlí andělé, řekněte proč, co je důvodem trnu ve tvém oku?? Mohlo to být navždy, ale teď přišel konec. Mohl jsi si vybrat jinou cestu životem. Ví, že odcházíš, bereš si svou lásku do jiného dne, jsou tu s ní její myšlenky. Ví, že jdeš pryč, zanecháváš omámená srdce, odcházíš, zanecháváš prázdno v její duši. Kdekoliv jsi, cítí ten svět, který tě obklopuje. Cokoliv děláš, pozná tvou nezávislost. Kdekoliv jsi, nevíš, že všechno závisí jenom na tobě. Když ti to řekne, budeš jí poslouchat? Zůstaneš? Nikdy neodejdeš. Nikdy si nemyslela, že se dají věci změnit, drž se ji pevně a prosí, už neříkej, že musíš odejít. Horké objetí nechala odejít, drží tvoje ticho je to tak kruté, odkdy jsi odešel. Všechny své rána vypije až do dna, bude na tebe čekat. Kdyby ti něco řekla, poslouchal bys? Nikdy by to nebylo stejné, všechen čas byl k ničemu, protože jsi musel jít. Všechny vaše chvíle v ní zanechali teplo, tu vůni, hořkosladkou.
Necítí svoje smysly, cítí jenom chlad. Zdá se, že všechny barvy blednou. Nemůže dosáhnout na svou duši, nemůže přestat běžet. Když se dozví, že to byla šance, trhá ji to aby obětovala všechno,ale bylo to nutné.
Říkáš, že je chladná, ale co může dělat? Nemůžeš říct důvody, protože byly pro tebe. Když se lži změnily v pravdu, obětovala se pro tebe. Říkáš, že je chladná, jenže co může udělat??
Cítí tvůj žal, nezapomeneš na ni. Ale ví, že budeš v pořádku. Všechno unikne pryč, rozbité kousky, když se vzpomínky ztratí v prázdnotě. Jen časem řeknou, že to byla pohádka, jestli to bylo zbytečné.
Ví, že by se radši měla přestat snažit. Nedá ti žádnou milost, ví, že by měla přestat věřit. Ví, že se to nedá napravit. Co jsi udělal… Čekal jsi na někoho jako je ona, ale teď utíkáš pryč. Mezi tebou a ní je to prokleté. Jsi jí nejhorším nepřítelem, nosíš nenávist, kterou cítí. Nespadne, nenechá to odejít, budete volní, když tohle skončí. Mezi ní a tebou je to prokleté. Je konec.