Velká vlna, kůže šedá,
to se hroch z vody zvedá.
Je to hrošík jak se patří,
čeká až někoho spatří.
Pomalu se z vody šine,
voda stéká po kůži líné.
Spatřil krásnou hrošici,
a na světě jsou hrošíci.
Společná je ptom koupel,
ale jeden hroších jako uhel.
Hroch se dívá na hrošici,
hrošík skáče po pramici.
Pramice se převrhla,
hrošík spadnul na plha.
Plh se začne rozčilovat,
že jej chtějí zfašírovat.
Hroch se háda s hrošicí,
proč se rodí černí hrošíci.
Hrošice se obhajuje,
že se v bahně vyvaluje.
Hrošík z vody se plíží,
oči se mu lehce klíží,
hrošice si v klidu lehá,
hrošíkova kůže, barva: ŠEDÁ!