JO!

Ty kreaturo smutku nejtěžšího,
parazituješ na kříži chleba vezdejšího.
Duchovní rozptyl je ti cizí..
ty berly strachu jednou zmizí.

Zastavím si vlak, směr sever,
rychlost opačně! A ticho!
Rekonstrukci fatamorgany obracím na břicho.

Fuj! Kňouravě ležet vedle tebe
a nechat si zdát,
že život padá z nebe..

Že lumpům i smířlivcům daní,
kroky srnčí plaší spaní..
-bez paní i s paní
-páni, toho v té hluboké díře
nezůstalo příliš k mání..