konsternována rájem trnů,
toliko snů skryto v každém ostnu tom,
ne nenarážím na tmu těch všedních dnů,
jen líbí se mi novost, zkrat a jejich zlom
rozmanité, hladké, drsné, jemné
mlčí tiše ve stínu obyčejného bohatství,
ne, ještě jsem se nepíchla,
a přece stát a dívat se je kouzelné
jako by nepromlouvaly k času,
a vůbec, on jim nedává než růst,
nač, k jakému to smyslu
ptám se a vím, že žijí pro krásu
ano, pro krásu a trny snů,
o nichž Růženka své ví,
usneme spolu v jejich trnoví,
a možná kaktusy promluví,
vždyť volní a bez času budeme
Poslední komentáře
před 12 let 4 dny
před 12 let 1 týden
před 12 let 2 týdny
před 12 let 13 týdnů
před 12 let 23 týdnů
před 12 let 23 týdnů
před 12 let 33 týdnů
před 12 let 42 týdnů
před 13 let 3 týdny
před 13 let 10 týdnů