konsternována rájem trnů,
toliko snů skryto v každém ostnu tom,
ne nenarážím na tmu těch všedních dnů,
jen líbí se mi novost, zkrat a jejich zlom
rozmanité, hladké, drsné, jemné
mlčí tiše ve stínu obyčejného bohatství,
ne, ještě jsem se nepíchla,
a přece stát a dívat se je kouzelné
jako by nepromlouvaly k času,
a vůbec, on jim nedává než růst,
nač, k jakému to smyslu
ptám se a vím, že žijí pro krásu
ano, pro krásu a trny snů,
o nichž Růženka své ví,
usneme spolu v jejich trnoví,
a možná kaktusy promluví,
vždyť volní a bez času budeme
Poslední komentáře
před 13 let 15 týdnů
před 13 let 15 týdnů
před 13 let 17 týdnů
před 13 let 27 týdnů
před 13 let 38 týdnů
před 13 let 38 týdnů
před 13 let 47 týdnů
před 14 let 5 týdnů
před 14 let 17 týdnů
před 14 let 25 týdnů