konsternována rájem trnů,
toliko snů skryto v každém ostnu tom,
ne nenarážím na tmu těch všedních dnů,
jen líbí se mi novost, zkrat a jejich zlom
rozmanité, hladké, drsné, jemné
mlčí tiše ve stínu obyčejného bohatství,
ne, ještě jsem se nepíchla,
a přece stát a dívat se je kouzelné
jako by nepromlouvaly k času,
a vůbec, on jim nedává než růst,
nač, k jakému to smyslu
ptám se a vím, že žijí pro krásu
ano, pro krásu a trny snů,
o nichž Růženka své ví,
usneme spolu v jejich trnoví,
a možná kaktusy promluví,
vždyť volní a bez času budeme
Poslední komentáře
před 13 let 12 týdnů
před 13 let 13 týdnů
před 13 let 14 týdnů
před 13 let 24 týdnů
před 13 let 35 týdnů
před 13 let 35 týdnů
před 13 let 45 týdnů
před 14 let 2 týdny
před 14 let 14 týdnů
před 14 let 22 týdnů