30. 3. Palác Akropolis, Praha
FOTO ZDE
Na křest třetí desky česko-anglické two tone kapely jsem se těšila jak křeček na nové šlapací kolečko. Koncert měl začít přesně v 19:3O. S písní na rtech jsem odhopkala z domu, natěšená do Akropole. Díky naprosté demenci některých lidí jsem nabrala spoždění a na Žižkov doběhla s jazykem na vestě, za tónů první písně. Předskočení si vzali na starost ska-jazzový Green Smatroll. Velký sál vypadal poněkud opuštěně. U podia postávalo tak tři řady lidí, zbytek někde zavloval na baru. Nepřímou úměrností, jak ubývalo písní z play listu Smatrolls, tak více lidí přibývalo v sále. Začíná to vypadat jako na pořádném koncertě. Pravdou ovšem je, že Zelení Skřítci byli otvíráci dnešní akce, takže hrali necelou půl hodinku. Rozhoupali jsme se na songy jako Skinhead With Soul, Jude Rude Boy nebo Blue Bar. Ani oko estetikovo nezůstalo ušetřeno. Nad stage bylo instalované plátno, kde se prolíná dění na podiu s animací. Animací z kraje kostkovaného minimalismu a psychadelie. Velmi podařené! Na podiu se objevuje „neznámá“ postava. Jako červená nit se koncertem táhla zpěvačka Disco Balls. S Green Smatroll, přesněji s trombonistou Štěpánem si střihla srdeční záležitost Winter Song. Pěkně jim to spolu souznělo a ženský element píseň více zplastičtěl. Čas vypršel a frontman Kaňour se rozloučil. Děkujeme.
Tohle je přesně ta chvíle kdy musíte běžet prasečím tryskem do fronty na pivo. Tohle bude velká akce a nebezpečí dehydratace je vysoké.
Na plátně se objevuje karikatura zpěváka Simona a do koncertu zbývají vteřiny. Olé, two tone úderka The Chancers je na svém místě a chápe se strojů. Začínáme I Can See For Smiles. Mikrofonu se ujímá zpěvák Simon, nejmenší skinhead na světě. Na podiu se opět objevila červená Tereza . Její medový hlas protkl Luvratbaby. Akropole byla zaplněna. Vzduch se ohříval. Objevily se první krůpěje potu. The Chancers nejsou kdovíjakou instrumentálně zručnou kapelou, ale na jejich koncerty jsou nacucané atmosférou. Nejvíc fungovaly pecky jako Football Paradise či Away From The Flock. Zběsile jsme tancovali. Vzduch se vařil a pot se řinul. Simon předváděl pánevní tance a jeho kšandičky lítaly. Při písni 007 Ska Party se u mikrofonu objevil druhý zpěvák Marco, jenž je Simonovi, čím je Laurel Hardyovi. Při Tuffer Than Tomorrow jsme voláním oi oi oi málem zbořili zdi Akropole. Piha na kráse, jako obvykle, byli mladší pogující jedinci. Myslim, že měli docela štěstí, že jim nikdo jednu neflákl, protože k tomu neměl daleko. Není nic horšího, než když vás někdo polije vašim vlastním pivem. Podivné zvuky? Na podium přichází dudák v kostkované sukni. Vojta Kalina zadudal a zase zmizel v zákulisí. Publiku chvilku nechápalo co se děje, ale pak následoval hlasitý smích a povzbuzování. Křest! Nastal čas očekávaného křtu. Cédéčko se jmenuje A Calling Out a křtilo se metaxou. Porodní bolesti The Chancers trvaly čtyři roky a výsledkem je příklon k mnohem rockovějšímu zvuku. Musím přiznat, že se mi nové kusy do paměti nijak výrazněji nezaryly a spíš jsem si užívala staré provařené songy. Tak uvidím, jestli se i s novým albem dostanou pod kůži. Koncert byl zakončen dvojitým přídavkem. Poslední trhavé taneční kreace a poslední hrdelní skřeky na znamení díků. Desátá hodina večerní je šibeniční čas a tak nás elegantně vyprovodili z velkého sálu, který se zavřel.
Jestli jsem si koncert užila? Mám vyřvaný hlas jak Rákosníček, který dává dvě krabičky Startek denně...
FOTO ZDE
Foto: Vojta 'Huggi' Florian
Tady se můžete dočíst spoustu zajímavých věcí a taktéž si stáhnout první Cd Rudeboy Polka zcela zdarma a legálně
A ještě se můžete podívat na dudáka:)