S mašličkou ve vlasech děvčátko běží,
do vlasů fouká jí větříček svěží.
Zastaví u keře, rozmáchne ruce,
s ptáčky se hašteří v tom strne prudce.

Větříček zesílil mašli ji vzal,
vylétla k mrakům zmizela v dál.
Do očí modravých slza se vkrádá,
měla tu mašličku tak hrozně ráda.

Co řeknu mamince, kde mašli mám?
Že mi ji vítr vzal, nezbedný kmán?
Vítr se jí směje, až v uších píská,
děvčátko za mašlí chvilku si stýská.

Z druhé strany keře v paprscích sluníčka,
vyhřívá se v trávě malinká kočička.
Děvče ji pohladí, něžně k ní hovoří,
pojď se mnou koťátko na naše nádvoří.

Pozvedne chlupaté klubíčko ze země,
rázem má u srdce teplo a nádherně.
Cupitá k domovu v náručí s kočičkou,
u keře nechalo stesk za svou mašličkou.
Fetter