Měsíční třpyt co na tvých vlasech přechází v silné jiskření, ukradl bych a za domem zasel, používal jako koření. Společně bychom si dělali život chutnější o tu spoustu krás, konečně přišel by náš pravý důvod, zdolat ten neschůdný života sráz. Houpat se v létě na okvětních lístcích z motýlích křídel složených, šplhat se do nebe, vrátit třpyt měsíci, pramenů vlasů tvých spletených. Koupit si úsměvy v obchodě na pláč, roztrhnout oblaka, rozstřihnout svět, ukázat přírodě kdo je tu hráč, roztopit vodu a zatuhnout led. Všechno je možné když láska je celá, i moře ustoupí té spoustě krás, jediná dokáže spojit dvě těla, ze smutku z lítosti rozboří hráz. Tak vzal jsem a zasadil paprsek z vlasů, jiskřičku z oka a úsměvu zář, čekám že vyroste tisíce klasů, z kterých si poskládám celou tvou tvář. Hehnal