Monology srdce - Touha

Touha je to, co činí ze života trnitou cestu plnou očekávání, radosti i zklamání.

Pro lásku boží, prosím! Musím dostat to, po čem tak toužím. Přeji si to víc, než cokoliv na světě, nemohu už déle čekat. Má křehká duše se zmítá netrpělivostí a prahne po ukojení palčivé žízně. Jak toužím sáhnout si konečně na svůj vysněný cíl! Je tak vzdálený a neskutečný, a přece jsem mu každou chvíli v představách tak blízko, že se ho téměř dotýkám a cítím pulzovat jeho magickou sílu. Nemohu již déle odolávat tomu dravému pokušení, zoufale krásnému a nekonečně dokonalému, zešílím! Spaluje mne příšerný žár, a přece mi s každou myšlenkou na můj sen běhá ledový mráz po zádech. Není nic, co by snad mohlo ukojit mou touhu, dychtím jen po jediném. A nehodlám se toho vzdát, nikdy. Prahnu po tom celou svou myslí a každým kousíčkem těla. Chci to nade vše, snad víc než život. A udělám cokoliv, aby se můj sen stal skutečností. Cokoliv.