Velmi daleko mě loď odnáší. Velmi daleko od vzpomínek a lidí, kterým záleží na tom, jestli jsem živá nebo mrtvá. Vidíš to hvězdné světlo? Budeme hledat hvězdný svit až do konce mého života, jen nevím, jestli to bude mít někdy význam. Držet tě v náručí. Spojme se, abychom zapálili všechny duše, které by zemřely, jen aby se cítily živé. Ale nikdy tě nenechám odejít, jestli slíbíš, že nikdy nezmizneš. Nikdy. Naše naděje a očekávání, černé díry a odhalení.
Mohl jsi být moje náhoda, rozšířit můj život. Mohl jsi být jediný kdo poslouchá moje nejhlubší myšlenky. Mohl bys byt jediný koho budu moc milovat.
Budu tam, hned jak budu moct, ale sem zaneprázdněná opravováním všech kousků své minulosti. Nejdřív jsi byl někdo, kdo pochyboval o mých snech a rovnováze.
Nic to pro tebe neznamená, protože pro tebe neznamenám nic já. A to, že všechno odhodíš pro mě nic neznamená. Mohl jsi být první, kdybys měl čas. Mohl jsi vládnout celému světu, kdybys měl šanci. Stále pro tebe nic neznamenám a to pro mě nic neznamená. A ty nevíš, cos udělal, ale pošeptám ti to. Mohl jsi být první, kdybys měl čas. Mohl jsi vládnout světu, kdybys měl šanci.
Deštivé šepoty, nenechají mě spát. Nevidíš že trpím? Chytl jsi mě, ale bylo to dlouho předtím, než jsi mě nechal odejít. Ledovec se potápí v tichu noci. A hvězdy vysály moji duši.
Myslel sis, že jsi pro nikoho nebyl blázen. Ale byl jsi bláznem pro mě. Jsi král povrchnosti, ale bylo to dlouho před tím, než jsi řekl pravdu. Cítíš, jak pocit viny roste, pálí tě jako slunce a ty nemůžeš odvrátit zrak. Spálí tvoje obzory bez chyby. Přijď a zvěstuj pravdu, kterou se nikdo neopováží říct. Ty nekonečné lži potají křičí. A pálí jako slunce. Ukryješ se před světem za popraskaný rám a navždy utečeš, protože nedokážeš čelit hanbě. Nebudu ti stát v cestě, ať tvá nenávist roste. Bude křičet, bude plakat, bude se modlit. Měla jméno. Nebudu tě držet vzadu, ať stoupáš. A budeme litovat a budeme padat a hořet. Nikdo nic neřekne.
Tohle je naposled, kdy tě opustím. A tohle je naposledy, kdy na tebe zapomenu. Přeju si, aby to šlo. Koukni na hvězdy. Ať naděje hoří ve tvých očích. A budeme milovat a budeme nenávidět a umřeme. Všechno bez užitku. Jsem jediná kdo o tobě sní, a ty to nikdy nepoznáš. Po špičkách. Zpěv v rozhřešení. Padat do tvého odpuštění. Je to někde, nech to ukryté v nadějné důvěře. Pravda tkví hluboko uvnitř. A nikdy nezemře.
Ale nemůžu vyhrát, když blázen může být králem. Nemarni čas, protože jinak čas promarní tebe. Nikdo tě prý nedostane živého, proto nadešel čas napravit chyby. Odposlouchává mě to. Dráždí a otáčí dokola. Převracím se naruby. Protože chci všechno právě teď. Dej mi své srdce a duši. Jednu moji věc nikdy nepoznáš, je to věc, kterou neukazuju. Beznadějně, budu tě milovat nekonečně. Beznadějně ti dám všechno, ale nikdy se tě nevzdám. Nenechám tě na dně, a nenechám tě se zhroutit, jestli ten moment vůbec kdy nastane. Je jasné vidět, je úmorné mluvit. Nejtajnější sny navždy pohřbeny. Změň všechno co jsi a cos byl.
Kdo ti může říct, kam vede cesta a kam plynou dny? Jen čas.
Nebudu plakat pro včerejšek, to byl můj všední svět, nějak ho zase musím najít a půjdu si svou cestou. Směr: obyčejný svět a naučím se ho překonávat. A ty bys taky měl….